ECLI:CZ:US:2014:1.US.1323.14.1
sp. zn. I. ÚS 1323/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti stěžovatelky Ing. Marty Kryžové, jíž se domáhala zrušení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 2. 2014 č. j. 21 Co 356/2013-168, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
1. Podáním doručeným Ústavnímu soudu 16. 4. 2013, jež bylo posouzeno jako ústavní stížnost, se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Krajského soudu v Brně. Ústavní soud je povinen dříve, než se může zabývat věcným projednáním ústavní stížnosti, zkoumat, zda jsou splněny předpoklady zahájení řízení o ústavní stížnosti, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
2. V posuzované věci Ústavní soud zjistil, že zákonem stanovené předpoklady pro zahájení řízení o ústavní stížnosti nebyly splněny. Stěžovatelka není mimo jiné zastoupena advokátem (§30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
3. Ústavní soud lustrací podání k Ústavnímu soudu zjistil, že stěžovatelka podala Ústavnímu soudu několik návrhů, kdy opakovaně nebyla zastoupena advokátem. Stěžovatelka byla přitom v již projednaných věcech vyzývána k odstranění uvedené vady a byla jí prodlužována lhůta k odstranění vad (např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3836/11 ze dne 15. 3. 2012).
4. Podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené. Jak je z výše uvedeného patrné, stěžovatelka byla obeznámena s podmínkou povinného advokátního zastoupení v řízení před Ústavním soudem. Bylo tedy v jejím vlastním zájmu, aby jeho další podání již tuto vadu neobsahovala.
5. Ústavní soud dovozuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo konkrétnímu stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v předchozích identických případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté poučení bylo objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli informaci, že se na Ústavní soud nelze obrátit jinak, než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvávání na požadavku vždy nového a totožného poučování postupem neefektivním a formalistickým. Ústavní soud k tomu závěru dospěl opakovaně a jeho rozhodovací praxe je v tomto směru ustálená (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 10. 2008 sp. zn. I. ÚS 2387/08 aj.).
6. Za tohoto stavu Ústavní soud ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. května 2014
Ludvík David, v. r.
soudce zpravodaj