ECLI:CZ:US:2014:2.US.2624.13.1
sp. zn. II. ÚS 2624/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Stanislavem Balíkem ve věci ústavní stížnosti Pavla Smrtky, zastoupeného Mgr. Janem Kutějem, advokátem se sídlem Lamačova 824/9, 150 00 Praha 5, proti usnesení Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem č. j. 2 KZT 1066/2013-6 ze dne 27. 6. 2013 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem, jímž mělo být porušeno ustanovení čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
Jelikož návrh na zahájení řízení nesplňoval požadavky kladené na něj zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), když k ústavní stížnosti nebyla přiložena plná moc prokazující oprávnění v záhlaví jmenovaného právního zástupce k zastupování stěžovatele v řízení před Ústavním soudem, jakož ani kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva podle ustanovení §72 odst. 6 věta první zákona o Ústavním soudu, byl uvedený právní zástupce stěžovatele vyrozuměn výzvou (přípisem) ze dne 11. 12. 2013 o tom, aby odstranil vady svého návrhu ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení této výzvy, s poučením, že jinak Ústavní soud návrh odmítne.
Na tuto výzvu zareagoval právní zástupce podáním ze dne 20. 12. 2013, jímž předložil speciální plnou moc, udělenou mu stěžovatelem k zastupování v předmětném řízení před Ústavním soudem, nepředložil však současně požadovanou kopii rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva, jak má na mysli citované ustanovení §72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu. Právnímu zástupci stěžovatele proto byl zaslán další přípis ze dne 3. 4. 2014, v němž jej Ústavní soud vyzval k dodatečnému splnění této obligatorní náležitosti v sedmidenní lhůtě a současně vyložil, proč nejde o pouhý formalismus.
Výzva k odstranění vad podání byla právnímu zástupci doručena dne 4. 4. 2014. Sedmidenní lhůta k odstranění vad návrhu počala běžet dnem následujícím po dni doručení a vypršela dnem 11. 4. 2014. Stěžovatel (právní zástupce) dosud vytýkanou vadu neodstranil, nesdělil, jaké překážky mu ve splnění této povinnosti brání, resp. ani nepožádal o prodloužení této lhůty. Za dané situace proto Ústavnímu soudu nezbylo, než aby návrh podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl, a to v souladu se svou dosavadní rozhodovací praxí (srov. kupř. usnesení ve věci sp. zn. II. ÚS 2848/08 ze dne 13. 1. 2009, I. ÚS 24/13 ze dne 29. 4. 2013 aj., veřejně dostupná na http://nalus.usoud.cz), v níž vyzdvihl, že "advokát stěžovatele je osoba práva znalá, a proto mu měla být známa zákonná povinnost jeho klienta přiložit k ústavní stížnosti kopie rozhodnutí o posledním prostředku k ochraně práva již od počátku; právě i v tom tkví smysl povinného zastoupení advokátem v řízení o ústavní stížnosti. Ostatně, vědomí této povinnosti si musel advokát - ještě před výzvou Ústavního soudu (tedy od počátku) - být vědom i proto, že již v minulosti jiné stěžovatele v řízení před Ústavním soudem zastupoval (sp. zn. I. ÚS 470/02, III. ÚS 3236/11), jak plyne z lustra Ústavního soudu". Tyto závěry platí mutatis mutandis i v nyní přezkoumávaném případě, neboť jmenovaný právní zástupce již zastupoval stěžovatele v desítkách řízení před Ústavním soudem.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 16. dubna 2014
Stanislav Balík, v. r.
soudce Ústavního soudu