ECLI:CZ:US:2014:3.US.1103.14.1
sp. zn. III. ÚS 1103/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o návrhu stěžovatele CENTRUM CONSULTANT FINANCE, IČ 22827854, se sídlem Sokola Tůmy 1099/1, Ostrava - Hulváky, bez zastoupení, proti rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. října 2013 č. j. 31 C 292/2012-41 a rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě č. j. 57 Co 29/2014-54, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 19. března 2014, které Ústavní soud obdržel dne 23. března 2014, stěžovatel brojil proti rozhodnutím vydaným v rámci řízení o nahrazení souhlasu s vydáním úschovy. Stěžovatel požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení před Ústavním soudem.
Podání nesplňovalo náležitosti stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Stěžovatel nebyl právně zastoupen dle §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, k návrhu nebyla přiložena plná moc pro zastupování a podání nesplňovalo ani další zákonem o Ústavním soudu požadované náležitosti (např. nebylo z něj zřejmé, jaká ústavně zaručená práva měla být porušena a čeho konkrétně se stěžovatel domáhá).
Ústavní soud dlouhodobě judikuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem - což byl i daný případ, jak plyne z níže uvedeného - pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.
Podle databáze evidence ústavních stížností stěžovatel dosud podal Ústavnímu soudu přes 122 prakticky totožných (vadných) návrhů (viz i např. usnesení sp. zn. II. ÚS 220/14). Ve většině řízení o těchto jeho ústavních stížnostech byl stěžovatel poučen o zákonných požadavcích na řádnou ústavní stížnost (včetně povinnosti být zastoupen), a to již v době podání nynější ústavní stížnosti. Ústavní soud proto neshledal rozumný smysl znovu vyzývat stěžovatele k odstranění vad nynější ústavní stížnosti, protože mu muselo být zřejmé již v době podání ústavní stížnosti, jak má řádná ústavní stížnost vypadat. Smyslem výzvy k odstranění vady podání je poučit (informovat) procesně neznalého stěžovatele, což by v nyní posuzovaném případě ztrácelo smysl.
To platí tím spíše s ohledem na skutečnosti, podle nichž ve věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 3933/13 stěžovatel požádal Českou advokátní komoru o určení advokáta pro zastupování před Ústavním soudem, komora však řízení zastavila (č. j. 632/14 ze dne 19. 3. 2014), neboť stěžovatel, který je právnickou osobou, nedoložil, kdo je oprávněn za něj jednat, resp. nedoložil ani originál plné moci opravňující konkrétní
osobu - Martina Horáka - k jeho zastupování. Stěžovatel pak v řízeních o jeho ústavních stížnostech vady podání neodstranil a Ústavní soud se jal odmítat jeho ústavní stížnosti pro neodstranění vad (počínaje dnem 2. 4. 2014).
Jen pro úplnost soudce zpravodaj dodává, že Ústavní soud nikomu právní zastoupení nezajišťuje. Ustálenou judikaturou nepřipustil přiměřené použití §30 o. s. ř. (ustanovení advokáta soudem), když neshledal podmínky pro takový postup podle §63 zákona o Ústavním soudu. Právní řád totiž připouští určení advokáta i pro řízení před Ústavním soudem rozhodnutím České advokátní komory [§18 odst. 2, §45 odst. 2 písm. a) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů], čímž je vytvořen procesní nástroj k zajištění kvalifikovaného právního zastoupení, a tedy i přístupu k Ústavnímu soudu. V praxi tato úprava nevyvolává u stěžovatelů obtíže.
Soudce zpravodaj, s ohledem na uvedené skutečnosti, návrh dle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu bez jednání odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. dubna 2014
Jan Filip v. r.
soudce Ústavního soudu