ECLI:CZ:US:2016:1.US.147.16.1
sp. zn. I. ÚS 147/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu Radka Illa, na zrušení usnesení soudního exekutora JUDr. Marcela Smékala, na zrušení usnesení soudního exekutora JUDr. Marcela Smékala, Exekutorský úřad Praha-východ, č. j. 081 EX 20146/14-096 ze dne 10. 11. 2015 a vyrozumění státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Pardubicích sp. zn. 1 ZN 110/2015 ze dne 28. 12. 2015, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 14. 1. 2016 došel Ústavnímu soudu návrh směřující proti v záhlaví označenému usnesení soudního exekutora a vyrozumění státního zástupce.
Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda návrh na zahájení řízení splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jeho věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že návrh tyto požadavky z níže uvedených důvodů nesplňuje.
Třebaže byl dosud navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu (srov. kupř. řízení ve věcech sp. zn. III. ÚS 4221/12, II. ÚS 4222/12 aj.), je zcela zjevné, že ani nyní podaný návrh tyto náležitosti nesplňuje, jelikož v prvé řadě nebyl ani formálně, ani materiálně naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s §30 a 31 vzpomínaného zákona. Vyzývat navrhovatele k odstranění vad návrhu by bylo z důvodů jemu z předchozích řízení velmi dobře známých neefektivní a formalistické. S právními následky takto podané ústavní stížnosti tak již byl navrhovatel dostatečně seznámen, přičemž tyto důsledky již i pocítil (viz odmítavá usnesení ve věcech sp. zn. I. ÚS 824/12 a sp. zn. III. ÚS 448/13). Z toho je tedy zřejmé, že navrhovateli jsou dostatečně známy podmínky uvedené v ustanovení §29 a §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, přesto se je opět a bez zjevného důvodu rozhodl v nyní projednávaném návrhu nerespektovat. Navrhovatel přitom ani neuvádí, zda vůbec o právní zastoupení usiloval, resp. jaké závažné překážky mu brání v realizaci uvedené zákonné povinnosti.
Poněvadž navrhovatel zvolil stejný přístup i tentokráte, soudce zpravodaj jej za přiměřené aplikace ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako vadný odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 29. ledna 2016
Tomáš Lichovník v. r.
soudce zpravodaj