ECLI:CZ:US:2017:3.US.189.14.1
sp. zn. III. ÚS 189/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Sládečka (soudce zpravodaj), soudců JUDr. Jaromíra Jirsy a JUDr. Jana Musila ve věci ústavní stížnosti D. R., zastoupeného JUDr. Romanem Jelínkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Valentinská 56/11, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2013 č. j. 3 Tcu 82/2013-18, vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 189/14, o vyloučení soudce JUDr. Radovana Suchánka z projednávané věci, takto:
Soudce Radovan Suchánek je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod spisovou značkou III. ÚS 189/14.
Odůvodnění:
Předsedovi čtvrtého senátu byl předložen spis sp. zn. III. ÚS 189/14, v němž dne 16. 12. 2016 soudce JUDr. Radovan Suchánek sděluje předsedovi třetího senátu (mj.) následující:
"S ohledem na §36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, uvádím, že jsem v letech 2004 až 2006 vykonával na Ministerstvu zdravotnictví funkci náměstka ministra pro legislativu, kontrolu a mezinárodní vztahy, tj. vykonával jsem ji i v době, kdy byl ministrem zdravotnictví stěžovatel (2005 až 2006). V letech 2006 až 2013 jsem vykonával v Poslanecké sněmovně činnost odborného poradce poslaneckého klubu České strany sociálně demokratické pro právo a legislativu, tj. vykonával jsem ji i v době, kdy stěžovatel byl místopředsedou tohoto poslaneckého klubu (2006 až 2010). V letech 2009 až 2012 jsem současně vykonával pro Středočeský kraj činnost poradce, tj. vykonával jsem ji v době, kdy stěžovatel byl hejtmanem tohoto kraje."
Podle ustanovení §36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je soudce Ústavního soudu vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.
Čtvrtý senát dospěl po seznámení s obsahem spisu vedeného pod sp. zn. III. ÚS 189/14 k závěru, že v případě soudce JUDr. Radovana Suchánka objektivně existuje jeho poměr ke stěžovateli, pro který lze mít pochybnost o jeho podjatosti. Vedou ho k tomu především následující důvody:
Podjatost je vztah ke konkrétní kauze (nejen k předmětu řízení, ale k věci v širším slova smyslu), který může navozovat nejen u účastníků řízení, ale také u veřejnosti, právnické, novinářské či laické představy, že soudce není schopen v konkrétní věci rozhodnout nestranně, nebo alespoň vzbuzuje pochybnosti o takové schopnosti soudce. Pro závěr o podjatosti není primárně důležitá subjektivní stránka, tedy to, zda se cítí dotčený soudce být podjatý či nikoliv, byť i ta při rozhodování o vyloučení hraje jistou roli. Důležitá je ovšem především objektivní stránka, která vyjadřuje, jak se jeví navenek poměr soudce: 1. k věci; 2. k účastníkům (vedlejším účastníkům); 3. k zástupcům, a není podstatné, zda tento poměr přímo existuje (je "prokázán"). Jinými slovy, podstatné je, zda jsou u nejširší veřejnosti (což platí tím spíše u Ústavního soudu a takto mediálně sledované kauze) vyvolány pochybnosti o soudcově nepodjatosti.
Čtvrtý senát nezkoumá, zda soudce Radovan Suchánek má v současné době nějaký přímý vztah ke stěžovateli; důležité pro jeho rozhodnutí se jeví, zda vztah soudce ke stěžovateli vyvolá i jen pouhou pochybnost o jeho nepodjatosti. V tomto případě taková pochybnost nesporně vyvolána je. K tomu srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 6. 2014 sp. zn. Pl. ÚS 28/13: "Dosavadní judikatura Ústavního soudu spočívá na premise, že vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv jen na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, lze-li mít pochybnosti o jeho nepodjatosti (srov. nález sp. zn. I. ÚS 167/94 ze dne 27. 11. 1996, N 127/6 SbNU 429). Ústavní soud již v minulosti poznamenal, že subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání, rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního. To znamená, že otázka podjatosti nemůže být postavena nikdy zcela najisto, nelze ovšem vycházet pouze ze subjektivních pochybností osob zúčastněných na řízení, ani pouze ze subjektivních pocitů příslušného soudce, nýbrž i z právního rozboru objektivních skutečností, které k těmto pochybnostem vedou (srov. například nález sp. zn. II. ÚS 105/01 ze dne 3. 7. 2001, N 98/23 SbNU 11, nebo nález sp. zn. I. ÚS 371/04 ze dne 31. 8. 2004, N 121/34 SbNU 255)."
V dané věci bylo objektivně zjištěno, že soudce JUDr. Radovan Suchánek působil (v nikoliv zanedbatelném časovém úseku) jako náměstek a poradce stěžovatele. Tyto skutečnosti mohou vzbuzovat pochybnosti o nepodjatosti rozhodujícího soudce.
Na základě výše uvedeného čtvrtý senát vyloučil soudce JUDr. Radovana Suchánka z rozhodování a projednávání věci, kde bude podle pravidel určených rozvrhem práce určen jiný soudce.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. ledna 2017
JUDr. Vladimír Sládeček v. r.
předseda senátu