ECLI:CZ:US:2017:3.US.4031.16.1
sp. zn. III. ÚS 4031/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti LG SYSTEM spol. s. r. o., sídlem Jasmínová 808, Jesenice, zastoupené Mgr. Ing. Davidem Veselým, advokátem, sídlem Žitavského 496, Praha 5, proti usnesení státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze ze dne 28. 4. 2016 č. j. KZN 1159/2015-38 a usnesení Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru hospodářské kriminality, 5. oddělení ze dne 9. 12. 2015 č. j. KRPA-98665-345/TČ-2013-000095-SEL, za účasti Krajského státního zastupitelství v Praze a Krajského ředitelství policie Středočeského kraje jako účastníků řízení, a Michala Dřeva a Josefa Paula, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Stručné vymezení věci
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, a to pro porušení čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. Z ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí se podává, že usnesením Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru hospodářské kriminality, 5. oddělení ze dne 9. 12. 2015 č. j. KRPA-98665-345/TČ-2013-000095-SEL byla podle §159a odst. 1 trestního řádu odložena trestní věc týkající se podezření ze spáchání zločinu zpronevěry podle §206 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, které se měli dopustit podezřelí Michal Dřevo a Josef Paul. Stěžovatelka, která v předmětné trestní věci figurovala v postavení poškozené, uvedené usnesení napadla stížností, kterou státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze (dále jen "krajské státní zastupitelství") usnesením ze dne 28. 4. 2016 č. j. KZN 1159/2015-38 jako nedůvodnou podle §148 odst. 1 písm. c) trestního řádu zamítl.
3. Stěžovatelka následně podala k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze (dále jen "vrchní státní zastupitelství") podnět k výkonu dohledu nad postupem dozorového státního zástupce podle §12c a násl. zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, který státní zástupce vrchního státního zastupitelství dne 4. 7. 2016 jako nedůvodný odložil. Stěžovatelka poté podala k Nejvyššímu státnímu zastupitelství podnět k výkonu dohledu nad postupem vrchního státního zastupitelství, přičemž státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství tento podnět postoupil vrchnímu státnímu zastupitelství.
II.
Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem
4. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady jejího meritorního posouzení stanovené zákonem o Ústavním soudu.
5. Dle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Tato procesní lhůta je stanovena kogentně, a proto ji Ústavní soud nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout.
6. Ústavní soud v usnesení ze dne 22. 10. 2014 sp. zn. I. ÚS 2486/14 konstatoval, že v případech, kdy ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutí o odložení trestního oznámení, Ústavní soud standardně akceptuje jako včas podané ústavní stížnosti napadající rozhodnutí státního zástupce o odmítnutí stížnosti podané proti usnesení o odložení věci (srov. rovněž např. usnesení sp. zn. I. ÚS 2886/13 či usnesení sp. zn. I. ÚS 4019/13), přičemž lze akceptovat i ve lhůtě podané ústavní stížnosti proti výkonu dohledu nejbližšího nadřízeného státního zastupitelství, které je ještě oprávněno posuzovat meritorně rozhodnutí nižšího státního zastupitelství. Následné podání podnětu k výkonu dohledu dalšímu vyššímu stupni státního zastupitelství již nemůže být považováno za procesní prostředek k ochraně stěžovatelova práva, od jehož vyřízení by mohl být odvozován počátek běhu dvouměsíční lhůty (shodně usnesení ze dne 10. 10. 2017 sp. zn. III. ÚS 1646/17).
7. Podnět stěžovatelky k výkonu dohledu nad postupem dozorujícího státního zástupce krajského státního zastupitelství vyřídil státní zástupce vrchního státního zastupitelství sdělením dne 4. 7. 2016, když jej jako nedůvodný odložil. Toto sdělení muselo být stěžovatelce doručeno před 2. 10. 2016, kdy podávala podnět Nejvyššímu státnímu zastupitelství k výkonu dohledu nad postupem vrchního státního zastupitelství.
8. Ústavní stížnost byla podána dne 8. 12. 2016. Je tedy zjevné, že byla podána až po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu.
9. S ohledem na výše uvedené soudce zpravodaj ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítl, neboť návrh byl podán po lhůtě stanovené tímto zákonem pro jeho podání.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. prosince 2017
JUDr. Radovan Suchánek v.r.
soudce zpravodaj