ECLI:CZ:US:2017:4.US.121.17.1
sp. zn. IV. ÚS 121/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jana Musila o ústavní stížnosti MVM - ECO.CZ s. r. o. se sídlem v Ostravě, Sokola Tůmy 1099/1, zastoupené Mgr. Pavlem Szkanderou, advokátem se sídlem ve Frýdku - Místku, Svatoplukova 1209, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 10. 2016, č. j. 15 Co 310/2016-141, a rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 29. 6. 2016, č. j. 54 C 207/2014-116, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Okresní soud v Ostravě uložil rozsudkem ze dne 29. 6. 2016, č. j. 54 C 207/2014-116, stěžovatelce povinnost zaplatit 48 563 Kč s příslušenstvím. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že vedlejší účastník (žalobce) jako advokát prokázal uzavření příkazní smlouvy se stěžovatelkou o poskytování právní pomoci při zastupování ve sporu, za provedené služby byla sjednána žalovaná odměna a nárok na ni není podle soudu promlčen.
Krajský soud v Ostravě rozhodnutí věcně potvrdil rozsudkem ze dne 13. 10. 2016, č. j. 15 Co 310/2016-141, s odůvodněním, že stěžovatelka byla zastupována vedlejším účastníkem v soudním řízením a s ohledem na obsah uzavřené mandátní smlouvy náleží advokátovi podle advokátního tarifu odměna za vykonané právní služby, náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu promeškaného času.
Proti výše označeným rozhodnutím se stěžovatelka brání ústavní stížností; namítá zásah do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který spatřuje v tom, že ji obecné soudy nepoučily o hrozícím neúspěchu ve věci podle §118a o. s. ř.
Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a řádně zastoupenou advokátem podle 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"); rovněž není nepřípustná ve smyslu §75 odst. 1 téhož zákona.
Ústavní soud v rámci svého přezkumu zjistil, že obecné soudy provedly dokazování v potřebném rozsahu, stěžovatelka se mohla v řízení vyjádřit a uplatnit případné námitky, čehož i využila. Odvolací soud doplnil v duchu procesních pravidel dokazování, ačkoliv skutkové záměry soudu nalézacího neměnil - pouze částečně změnil právní hodnocení věci, které mělo toliko vliv na odůvodnění rozsudku, nikoliv na výrok. Napadená rozhodnutí jsou jasně, srozumitelně a logicky odůvodněna a řízení probíhalo ústavně souladným způsobem. Stěžovatelka měla dostatečný prostor k obraně, byla navíc v řízení zastoupena advokátem, přičemž vše podstatné bylo v řízení tvrzeno a prokazováno.
Ústavní soud zdůrazňuje, že smyslem poučení podle §118a o. s. ř. není upozornění na hrozící neúspěch ve věci; soud je jen povinen poučit účastníka, že neplní své základní procesní povinnosti - tvrdit rozhodné skutečnosti a povinnost důkazní - to vše navíc se zřetelem na ústavně garantovanou zásadu rovnosti účastníků v řízení, která nesmí být porušena v neprospěch protistrany. Úkolem Ústavního soudu je toliko přezkoumávat, zda ze strany obecných soudů nedošlo k vykročení z ústavního rámce jejich činnosti, což v daném případě neshledal.
Ústavní soud zohlednil i to, že předmětem řízení byla z hlediska dovolacího řízení bagatelní částka ve výši 48 563 Kč a proti rozsudku odvolacího soudu tak podle §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nebylo přípustné ani dovolání (k vymezení obecných kritérií hodnocení zásahu do základních práv v případě bagatelních věcí srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 29. 6. 2015, sp. zn. IV. ÚS 566/15, nebo ze dne 10. 4. 2014, sp. zn. III. ÚS 3725/13). Rozhodnutí v bagatelních věcech přezkoumává Ústavní soud pouze výjimečně - v případě, že postup obecných soudů nese znaky extrémní svévole, což není tento případ (srovnej např. nález ze dne 4. 8. 1999, sp. zn. IV. ÚS 544/98).
Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. ledna 2017
Vladimír Sládeček v. r.
předseda senátu