ECLI:CZ:US:2018:4.US.219.18.1
sp. zn. IV. ÚS 219/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Musila, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jana Filipa o ústavních stížnostech obchodních korporací a) KOLŠTEJN, a. s., se sídlem v Branné 1, b) GEORGIUS DENATOR, s. r. o., se sídlem v Olomouci, Babíčkova 1146/8a, zastoupených JUDr. Janou Sládkovou, advokátkou se sídlem v Rokycanech, Jiráskova 398, proti příkazu k provedení domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor a pozemků Okresního soudu Praha-východ ze dne 10. listopadu 2017, č. j. Nt 1225/2017-4, za účasti Okresního soudu Praha-východ jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Včas podanou ústavní stížností splňující i další náležitosti podání podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), požadují stěžovatelky zrušení příkazu okresního soudu, přesvědčeny, že jím soud porušil jejich ústavně zaručená práva zakotvená v čl. 12 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Soudkyně Okresního soudu v Praha-východ vydala příkaz k provedení domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor a pozemku - zámku a zříceniny hradu, sídle první stěžovatelky, jakož i zámku v Loučné nad Desnou, ve vlastnictví druhé stěžovatelky. Stěžovatelky uvádí, že podle nich nebyl dán důvod k provedení prohlídek, protože nešlo o neodkladný a neopakovatelný úkon podle §160 odst. 4 trestního řádu; zároveň byla totiž provedena prověrka podle §104e trestního řádu, z níž byl pořízen protokol i fotodokumentace.
Ústavní soud není instancí v soustavě trestních soudů a není oprávněn zasahovat do jejich rozhodovací činnosti - viz čl. 83, 90 a 91 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"); jeho úkolem je ochrana ústavnosti (čl. 83 Ústavy). Postup v řízení, zjišťování, hodnocení skutkového stavu, výklad a aplikace jiných než ústavních předpisů, je záležitostí obecných soudů, které mají posoudit, zda jsou dány podmínky pro aplikaci toho či onoho právního institutu, a své úvahy zákonem stanoveným postupem odůvodnit. Ústavní soud zakročí jen tehdy, zjistí-li pochybení zasahující do ústavně zaručených základních práv a svobod, zejména jsou-li závěry obecných soudů hrubě nepřiléhavé a vykazují znaky libovůle.
Podle ustanovení §82 a 83 trestního řádu nařídí soud domovní prohlídku, je-li důvodné podezření, že se v dotčených prostorách nachází věc důležitá pro trestní řízení; příkaz musí výt vydán písemně a musí být odůvodněn. Podle §160 odst. 4 trestního řádu je neodkladný takový úkon, který vzhledem k nebezpečí jeho zmaření, zničení nebo ztráty důkazu, nesnese z hlediska účelu řízení odkladu na dobu do zahájení trestní stíhání; neopakovatelný je takový úkon, který nebude možno před soudem provést. Soud musí vždy odůvodnit, pro jaké skutečnosti považuje úkon za neodkladný nebo neopakovatelný. Příkaz musí být doručen osobě, u níž se prohlídka koná, a to při prohlídce, v případě existence překážek do 24 hodin od jejich odpadnutí.
Příkaz k domovní prohlídce trpí závažnou vadou, která se bezprostředně dotýká ústavně zaručeného práv zakotvených v čl. 12 Listiny jen tehdy, není-li z jeho odůvodnění, byť alespoň v minimálním nezbytném rozsahu, seznatelné, co vedlo soud k jeho vydání, což však v daném případě nenastalo. Jakkoliv se mohou stěžovatelky subjektivně cítit zkrácené ve svých právech, Ústavní soud má za to, že příkaz splňuje judikaturou stanovené meze pro nařízení prohlídky. Z odůvodnění příkazu je zřejmé, co soud vedlo k jeho vydání - jsou popsány důvody potřebnosti provedení prohlídky i předmět šetření. Okresní soud odůvodnil vydání příkazu podezřením z vrácení nadměrného DPH na základě uvedených nepravdivých skutečností o provedených stavebních úpravách a použití proplaceného stavebního materiálu. Uvedl dále, že dříve provedenému místnímu šetření podle §104e trestního řádu nebyl přítomen znalec, který by posoudil zjištěný materiál, a proto je provedené šetření procesně nepoužitelné, stejně jako pořízená fotodokumentace, mající pouze orientační význam. Neodkladnost provedení prohlídky proto okresní soud spatřuje v nutnosti zjistit, zda a v jakém množství se na prohlížených místech vyskytuje předmětný (viditelný) stavební materiál. Soudkyně při rozhodování vycházela z judikatury Ústavního soudu (sp. zn. III. ÚS 554/03 a III. ÚS 1578/07) i Nejvyššího soudu (č. j. Pzo 3/2013-30) a příkaz odůvodnila v dostatečném rozsahu; zohlednila, že do vydání příkazu nebylo zahájeno trestní stíhání, konstatovala důvodnou obavu ze zmaření důkazů, a proto prohlídku nařídila jako úkon neodkladný a neopakovatelný.
Na základě vydaného příkazu pak byly provedeny prohlídky; podle protokolu o jejich provedení byla pořízena foto a video-dokumentace. Zástupce stěžovatelek byl před zahájením prohlídek řádně poučen podle ustanovení §78 odst. 1 - 3, §79, §85 odst. 1 a 2 a §85a trestního řádu. Z protokolu o provedení domovní prohlídky je patrné, že orgány činné v trestním řízení jej vyslechly (§84 trestního řádu) a zaznamenaly jeho nesouhlas s prohlídkou i skutečnost, že protokol odmítl podepsat; zjevně jej však obdržel, neboť jej Ústavnímu soudu v příloze zaslal, aniž by přitom namítal jeho nesprávnost. Požadavky na provedení domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor a pozemku napadené rozhodnutí splňuje, jsou z něj patrné důvody nařízení, i proč jde o úkon podle §160 odst. 4 trestního řádu. Nesouhlas stěžovatelek s příkazem nenachází oporu v tvrzení o zásahu do jejich zaručených základních práv a nezakládá důvodnost ústavní stížnosti.
Podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu proto senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. března 2018
Jan Musil v. r.
předseda senátu