ECLI:CZ:US:2020:1.US.1730.20.1
sp. zn. I. ÚS 1730/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vladimíra Sládečka a soudců Jaromíra Jirsy a Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti Václava Klimeše, zastoupeného Mgr. Janem Šrajem, advokátem se sídlem K Nemocnici 18, Nový Jičín, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2020, č. j. KSOS 37 INS 33533/2014 22 ICm 1811/2018-21 33 ICdo 135/2019-53 a usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. 7. 2019, č. j. KSOS 37 INS 33533/2014, 11 VSOL 520/2019-32, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
1. Ústavnímu soudu byl dne 22. 6 2020 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů, a to pro jejich rozpor s čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
2. Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.
II.
3.Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 3. 2017, č. j. KSOS 37 INS 33533/2014-B-250 byl zamítnut návrh stěžovatele na zrušení konkurzu. Ve lhůtě pro podání odvolání, dne 7. 4. 2017, došlo soudu podání stěžovatele ze dne 4. 4. 2017, označené jako "Návrh na přiznání osvobození od soudních poplatků. Žádost o ustanovení zástupce" (č.l. B-258). Dne 23. 4. 2017 došlo soudu podání stěžovatele v elektronické podobě (č.l. B-263), označené jako "Odvolání proti usnesení sp. zn. KSOS 37 INS 33533/2014-B-250 ze dne 17. 3. 2017". Dne 25. 4. 2017 bylo na podatelnu Krajského soudu v Ostravě doručeno odvolání téhož znění, jako na č.l. B-263, toto podání bylo evidováno na č.l. B-265.
4. O podaném odvolání rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 11. 6. 2018, č. j. KSOS 37 INS 33533/2014 3 VSOL 183/2018-B-341 tak, že jej odmítl. S ohledem na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 475/13 považoval vrchní soud podání stěžovatele ze dne 4. 4. 2017 za včas podané, které však nebylo ve lhůtě podle §42 odst. 2 o.s.ř. doplněno originálem. Vrchní soud uzavřel, že stěžovatelovo podání z č.l. B-263 nebylo opatřeno uznávaným elektronickým podpisem dlužníka.
5. Proti shora uvedenému usnesení vrchního soudu si podal stěžovatel žalobu pro zmatečnost, a to z důvodů uvedených v ustanovení §229 odst. 3 a 4 o.s.ř. K prokázání vady zmatečnosti řízení odkázal stěžovatel na celý spis 37 INS 33533/2014, přičemž vyzdvihl podání vedené na č.l. B-265, kterým stěžovatel předložil soudu podání téhož znění jako jeho elektronické podání na č.l. B-263, a to ve lhůtě dle §42 odst. 2 o.s.ř.
6. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 7. 2018, č. j. 22 ICm 1811/2018-4 byl stěžovatel vyzván k odstranění vad návrhu. Vzhledem k tomu, že stěžovatel vady návrhu neodstranil, Krajský soud v Ostravě svým usnesením ze dne 21. 3. 2019, č. j. 22 ICm 1811/2018-21 žalobu pro zmatečnost odmítl. Stěžovatelem podané odvolání Vrchní soud v Olomouci ústavní stížností napadeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Následně podané dovolání Nejvyšší soud ústavní stížností napadeným usnesením odmítl.
7. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítl, že se obecné soudy nijak nevypořádaly se zásadní námitkou, podle níž žaloba pro zmatečnost obsahovala veškeré zákonné náležitosti a netrpěla vadami, které by bránily jejímu projednání.
III.
8. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
9. Předmětem ústavní stížnosti je nesouhlas stěžovatele s tím, jak obecné soudy posoudily jeho žalobu pro zmatečnost, resp. náležitosti tohoto typu opravného prostředku. Podle §232 o.s.ř. platí, že žaloba pro zmatečnost musí vedle obecných náležitostí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu je napadá, důvod zmatečnosti, vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas, označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána, jakož i to, čeho se ten, kdo podal žalobu, domáhá. Z §43 odst. 1 o.s.ř. dále vyplývá, že neobsahuje-li žaloba pro zmatečnost všechny stanovené náležitosti, předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby byla opravena nebo doplněna, k čemuž mu určí lhůtu a poučí jej, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. Nedojde-li k odstranění vad nebo doplnění, žaloba pro zmatečnost se podle §43 odst. 2 o.s.ř. odmítne. Z uvedeného je zřejmé, že posouzení splnění obsahových náležitostí žaloby pro zmatečnost i postup při zjištění vad či nedostatků jsou předmětem regulace podústavního práva, jehož použití a výklad jsou v zásadě svěřeny obecným soudům. Ústavní soud není oprávněn do řešení těchto otázek vstupovat, neboť by šlo o nepřípustný zásah do rozhodovací kompetence ústavně nezávislých orgánů veřejné moci. Výjimku by představovalo např. porušení procesních pravidel zakládající porušení práva na soudní ochranu nebo učinění extrémních závěrů, které by vybočovaly z interpretačních metod, či vůbec nemohly mít oporu ve skutkových zjištěních. Bez ohledu na to, zda žaloba pro zmatečnost obsahovala všechny zákonem požadované náležitosti, nelze přehlédnout, že stěžovatel zůstal přes výzvu soudu procesně nečinný, což je v rozporu se zásadou vigilantibus iura scripta sunt.
10.Nad nezbytnou míru odůvodnění Ústavní soud konstatuje, že pokud stěžovatel spatřuje pochybení obecných soudů v tom, jak se vypořádaly s jeho odvoláním na čl. B-263, resp. B-265, lze jej odkázat na odstavec 24 ústavní stížností napadeného usnesení Vrchního soudu v Olomouci. V něm se odvolací soud zabývá nejen splněním podmínek daných ustanovením §42 odst. 2 o.s.ř., ale též časovými souvislostmi podaného odvolání, a to s ohledem na jeho opožděnost.
11. Z výše vyložených důvodů Ústavní soud předmětnou ústavní stížnost odmítl podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. října 2020
Vladimír Sládeček v. r.
předseda senátu