infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 22.10.2020, sp. zn. IV. ÚS 2921/20 [ usnesení / ŠÁMAL / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2020:4.US.2921.20.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2020:4.US.2921.20.1
sp. zn. IV. ÚS 2921/20 Usnesení Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem o ústavní stížnosti stěžovatelů Bc. Ladislava Regnarda a Terezie Regnardové, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. srpna 2020 č. j. 10 As 191/2020-55, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: 1. Dne 13. 10. 2020 obdržel Ústavní soud návrh stěžovatelů označený jako "ústavní stížnost", z jehož kontextu lze dovodit, že se jím domáhají zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí. 2. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady jejího meritorního posouzení stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Přitom je třeba i zkoumat, zda podání splňuje náležitosti návrhu na zahájení řízení předepsané zákonem o Ústavním soudu. Nejsou-li tyto náležitosti a procesní předpoklady splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě. 3. Ustanovení §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzickým a právnickým osobám ukládá povinnost, aby byly v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti. Podle §31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu v plné moci k zastupování podle §29 a §30 odst. 1 téhož zákona musí být výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem. 4. Přestože byli stěžovatelé již mnohokrát Ústavním soudem poučeni o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost, ani nyní podaný návrh formální náležitosti ústavní stížnosti nesplňuje, neboť nebyl naplněn zejména požadavek povinného zastoupení advokátem pro řízení před Ústavním soudem podle §30 a 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). 5. Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání. Smyslem výzvy a určení lhůty podle §41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je totiž poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení před Ústavním soudem. Teprve nepodaří-li se vytčený nedostatek podání odstranit, jsou vůči stěžovateli vyvozeny nepříznivé právní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti. 6. Jde-li o nyní posuzovanou věc, stěžovatelé se na Ústavní soud obrací opakovaně, přičemž byli již mnohokrát vyzýváni k odstranění vad ústavní stížnosti, včetně poučení o nezbytnosti právního zastoupení advokátem a upozorněni na následky spojené s neodstraněním vad (např. ve věcech vedených pod sp. zn. II. ÚS 768/17 či sp. zn. IV. ÚS 1118/17, sp. zn. IV. ÚS 20/18, sp. zn. III. ÚS 983/18, sp. zn. III. ÚS 1848/18, sp. zn. IV. ÚS 705/20, rozhodnutí v těchto věcech jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Stěžovatelé tak již byli řádně poučeni, jaké náležitosti má obsahovat návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, a o povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem již při podání ústavní stížnosti, včetně postupu, jak si mohou advokáta opatřit. Stěžovatelé byli výslovně informováni o tom, že Ústavní soud zástupce pro řízení neustanovuje. Současně byli upozorněni na následky spojené s neodstraněním nedostatku právního zastoupení. 7. V řízení o ústavní stížnosti přitom není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli opakovaně, stalo-li se tak v mnoha předchozích věcech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovatelům zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak je setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým. 8. Proto soudce zpravodaj za přiměřeného použití §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení usnesením odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 22. října 2020 Pavel Šámal v. r. soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2020:4.US.2921.20.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka IV. ÚS 2921/20
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 22. 10. 2020
Datum vyhlášení  
Datum podání 13. 10. 2020
Datum zpřístupnění 25. 11. 2020
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - NSS
Soudce zpravodaj Šámal Pavel
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro neodstraněné vady
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy  
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení  
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=4-2921-20_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 113921
Staženo pro jurilogie.cz: 2020-11-28