ECLI:CZ:US:2022:2.US.973.22.2
sp. zn. II. ÚS 973/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala a soudců Vladimíra Sládečka a Vojtěcha Šimíčka o návrhu na vyloučení soudců Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka a Davida Uhlíře z projednání a rozhodování o ústavní stížnosti stěžovatele D. P., t. č. ve Vazební věznici Praha Pankrác, zastoupeného JUDr. Jakubem Křížem, Ph.D., advokátem, sídlem Na Podkovce 281/10, Praha 4 - Podolí, proti usnesením Ústavního soudu ze dne 20. července 2021 sp. zn. I. ÚS 1424/21 a ze dne 23. března 2022 sp. zn. I. ÚS 774/22, za účasti Ústavního soudu, jako účastníka řízení, takto:
I. Soudce Jaromír Jirsa je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 973/22.
II. Soudci Tomáš Lichovník a David Uhlíř nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 973/22.
Odůvodnění:
1. V předmětné věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. II. ÚS 973/22, která byla podle rozvrhu práce Ústavního soudu přidělena k rozhodování senátu ve složení z předsedy JUDr. Tomáše Lichovníka a soudců JUDr. Jaromíra Jirsy a JUDr. Davida Uhlíře, stěžovatel podáním doručeným dne 13. 5. 2022 Ústavnímu soudu podle §37 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ve znění pozdějších předpisů, sdělil, že odmítá soudce JUDr. Jaromíra Jirsu, protože ho považuje za podjatého. K odůvodnění podjatosti odkázal na obsah ústavních stížností proti usnesením Ústavního soudu ze dne 20. 7. 2021 sp. zn. I. ÚS 1424/21 a ze dne 23. 3. 2022 sp. zn. I. ÚS 774/22 (usnesením Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2022 sp. zn. II. ÚS 973/22, IV. ÚS 988/22 byly obě věci spojeny ke společnému řízení pod sp. zn. II. ÚS 973/22), ve kterých namítá, že měl se soudcem JUDr. Jaromírem Jirsou dlouhodobý přátelský a kolegiální vztah, který postupně přerostl i do občasné finanční výpomoci ze strany stěžovatele, a že finančně podporoval různé aktivity jmenovaného soudce. Tvrdí, že naposledy se setkali dne 3. 3. 2021 a probírali možnosti obrany v případě, že dovolání v trestní věci stěžovatele bude Nejvyšším soudem zamítnuto. Stěžovatel má z uvedených důvodů za to, že soudce JUDr. Jaromír Jirsa měl zákonnou povinnost podle §36 zákona o Ústavním soudu vyloučit se z projednávání a rozhodování věci, což neučinil. K tomu odkazuje na četnou judikaturu Ústavního soudu týkající se principu nestranného soudního rozhodování.
2. Podáním doručeným dne 3. 6. 2022 stěžovatel Ústavnímu soudu podle §37 odst. 1 zákona o Ústavním soudu sdělil, že odmítá soudce JUDr. Tomáše Lichovníka, protože ho považuje za podjatého, neboť ho pojí se soudcem JUDr. Jaromírem Jirsou letité přátelství.
3. Podáním doručeným dne 14. 6. 2022 stěžovatel Ústavnímu soudu podle §37 odst. 1 zákona o Ústavním soudu sdělil, že odmítá soudce JUDr. Davida Uhlíře, protože ho považuje za podjatého. Toto své přesvědčení odůvodnil tím, že JUDr. David Uhlíř je v příbuzenském vztahu se soudkyní Městského soudu v Praze Mgr. Denisou Durdíkovou, která je neteří JUDr. Milady Uhlířové, bývalé manželky soudce JUDr. Davida Uhlíře. Senát Městského soudu v Praze pod vedením Mgr. Denisy Durdíkové rozsudkem ze dne 23. 5. 2019 č. j. 10 T 4/2014-2839 uznal stěžovatele vinným a odsoudil ho k trestu odnětí svobody. Posledním krokem jeho obrany byla ústavní stížnost, o níž Ústavní soud rozhodl usnesením ze dne 20. 7. 2021 sp. zn. I. ÚS 1424/21. Je tak podle stěžovatele zjevné, že rozhodoval-li by JUDr. David Uhlíř v dané věci, rozhodoval by o rozsudku vydaném předsedkyní senátu, která je s ním ve výše popsaném vztahu. Dále stěžovatel podrobně rozebírá, že ve starší právní úpravě zakládal vztah strýc - neteř vyloučení přímo ze zákona.
4. K námitce podjatosti se soudce JUDr. Jaromír Jirsa vyjádřil přípisem ze dne 12. 9. 2022, ve kterém uvedl, že se stěžovatelem byli před patnácti lety známými, že měli společné sportovní záliby a že jejich vzájemné kontakty ustaly ještě před jeho jmenováním soudcem Ústavního soudu. Konstatoval, že ke stěžovateli má neutrální vztah, za svého přítele jej nepovažuje, avšak nemá k němu ani negativní postoj. Odmítá tvrzení, že ve stěžovatelem zpochybňovaných řízeních rozhodoval jako podjatý (vyloučený) soudce. Za posledních přibližně deset let se setkal se stěžovatelem pouze jednou na krátké schůzce, což nevyhodnotil jako důvod své podjatosti, přičemž jeho podjatost nenamítl ani nikdo jiný, ač tak učinit mohl. Domnívá se, že stěžovatel zřejmě doufal, že s ohledem na jeho osobu rozhodne v jeho prospěch, proto ani v jednom z případů námitku podjatosti nevznesl. Vznesl ji až ve chvíli, kdy bylo rozhodnuto v jeho neprospěch. JUDr. Jaromír Jirsa dodal, že totéž, co stěžovatel uplatnil v předmětné ústavní stížnosti, uváděl i v podnětu na zahájení kárného řízení vůči němu, který předseda Ústavního soudu vyhodnotil jako nedůvodný. Závěrem soudce JUDr. Jaromír Jirsa sdělil, že se v namítaných řízeních necítil být podjatým, že rozhodoval podle svého nejlepšího přesvědčení, nezávisle a nestranně, a že neexistoval subjektivně ani objektivně žádný důvod pro jeho vyloučení ani pro postup podle §38 zákona o Ústavním soudu. Jeho podjatost byla namítnuta až po skončení řízení, které pro stěžovatele dopadlo jinak, než si přál.
5. Soudce JUDr. Tomáš Lichovník ve svém vyjádření ze dne 15. 9. 2022 potvrdil přátelský vztah se soudcem JUDr. Jaromírem Jirsou, současně však uvedl, že se nedomnívá, že by to byl důvod pro jeho vyloučení z rozhodování věci. Zdůraznil, že soudce JUDr. Jaromír Jirsa v dané věci není v pozici účastníka řízení či vedlejšího účastníka řízení, proto jeho vztah k němu není podstatný.
6. Soudce JUDr. David Uhlíř se k námitce podjatosti vyjádřil přípisem ze dne 8. 8. 2022. K stěžovatelem namítanému příbuzenskému vztahu s Mgr. Denisou Durdíkovou potvrdil, že její matka, JUDr. Lyana Rozlivková, je polorodou sestrou jeho bývalé manželky JUDr. Milady Uhlířové. Současně však uvedl, že s JUDr. Miladou Uhlířovou je rozveden již od roku 2015, že uzavřel jiné manželství a že vůči Mgr. Denise Durdíkové v současnosti není v žádném ohledu v příbuzenském vztahu, toliko s ní při občasném setkání přátelsky pohovoří. Má za to, že tento vzdálený a již zaniklý příbuzenský vztah nezakládá důvod pro jeho vyloučení z projednání a rozhodování věci ve smyslu §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Ani on sám se ve věci necítí být podjatý.
7. Podle §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod; dále jen "Listina"). Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
8. Nestrannost soudce je třeba posuzovat ze subjektivního i objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní naproti tomu o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.
9. Při posuzování nestrannosti osoby soudce je nutné jednak vycházet z předpokladu, že podjatost lze u soudce shledat teprve v případě, že je skutečně dán osobní vztah soudce k projednávané věci, účastníkům řízení či jejich zástupcům, jednak je nutno zkoumat intenzitu možného vztahu soudce k projednávané věci.
10. Při posuzování nestrannosti osoby soudce je rovněž nutné vycházet z předpokladu, že jde o profesionála schopného oddělit svůj předchozí profesní život od nynější rozhodovací činnosti (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 5. 2021 sp. zn. IV. ÚS 811/21). Podjatost lze u soudce shledat teprve v případě, že je skutečně dán osobní vztah soudce k projednávané věci, účastníkům řízení či jejich zástupcům.
11. Jde-li o soudce JUDr. Jaromíra Jirsu, je třeba zdůraznit, že jeho vztah ke stěžovateli coby účastníku řízení je předmětem řízení vedeného pod sp. zn. II. ÚS 973/22. Otázkou nyní posuzované námitky podjatosti stěžovatele je toliko poměr soudce JUDr. Jaromíra Jirsy k předmětné věci ve smyslu §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, přičemž nelze přehlížet, že rozhodoval-li by jmenovaný soudce ve spojených věcech pod sp. zn. II. ÚS 973/22, v nichž podstatou argumentace ústavních stížností je postup soudce JUDr. Jaromíra Jirsy, který měl podle tvrzení stěžovatele zákonnou povinnost podle §36 zákona o Ústavním soudu se v těchto předchozích věcech vedených pod sp. zn. I. ÚS 1424/21 a sp. zn. I. ÚS 774/22 vyloučit z projednávání a rozhodování věci, což neučinil. Fakticky by tedy ve spojených věcech pod sp. zn. II. ÚS 973/22 rozhodoval o tom, zda se měl či neměl vyloučit z rozhodování těchto dvou předchozích věcí, tedy jinak řečeno o svém postupu v těchto předchozích věcech. Z logiky věci tedy plyne, že daná okolnost je důvodem pro vyloučení JUDr. Jaromíra Jirsy z projednání a rozhodování příslušné věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 973/22, neboť by s ohledem na uvedenou skutečnost objektivně mohly vzniknout důvodné pochybnosti o jeho nepodjatosti při tomto rozhodování. Navíc podpůrně je třeba uvést, že spojené ústavní stížnosti jsou formulovány jako kvazižaloba pro zmatečnost, přičemž podle §14 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali.
12. Naproti tomu u soudců JUDr. Tomáše Lichovníka a JUDr. Davida Uhlíře žádný osobní vztah k projednávané věci, účastníkům řízení či jejich zástupcům s ohledem na shora uvedené skutečnosti dán není. Okolnosti, že JUDr. Tomáše Lichovníka pojí s JUDr. Jaromírem Jirsou letité přátelství (zvláště když ten v této věci s ohledem na shora vedené rozhodovat nebude) a že Mgr. Denisa Durdíková, která byla předsedkyní senátu nalézacího soudu rozhodujícího v trestní věci stěžovatele, je neteří bývalé manželky JUDr. Davida Uhlíře, se kterou již od roku 2015 není v žádném příbuzenském vztahu, zjevně pochybnosti o nepodjatosti jmenovaných soudců Ústavního soudu nevzbuzují.
13. Na základě výše uvedeného proto I. senát Ústavního soudu, určený podle §10 odst. 1 Rozvrhu práce Ústavního soudu na rok 2022 pro rozhodnutí o vyloučení soudce II. senátu (s ohledem na skutečnost, že soudce JUDr. Jaromír Jirsa je současně předsedou I. senátu, který má podle rozvrhu práce rozhodovat o vyloučení soudců II. senátu), dospěl k závěru, že v daném případě existuje důvod k vyloučení soudce JUDr. Jaromíra Jirsy z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 973/22, neboť by s ohledem na shora uvedené skutečnosti objektivně mohly vzniknout důvodné pochybnosti o jeho nepodjatosti. Současně I. senát Ústavního soudu shledal, že neexistuje důvod podle §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu k vyloučení soudců JUDr. Tomáše Lichovníka a JUDr. Davida Uhlíře z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 973/22.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. září 2022
Pavel Šámal v. r.
předseda senátu