ECLI:CZ:US:2023:3.US.2343.23.1
sp. zn. III. ÚS 2343/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatele B. T., t. č. ve Věznici Příbram, P. O. BOX 1, proti vyrozumění Ministerstva spravedlnosti ze dne 7. srpna 2023 č. j. MSP-811/2022-ODKA-SPZ/11, za účasti Ministerstva spravedlnosti, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 29. 8. 2023, stěžovatel napadá v záhlaví uvedené vyrozumění Ministerstva spravedlnosti s tvrzením, že odložením podnětu ke stížnosti pro porušení zákona bylo zasaženo do jeho ústavně zaručených práv. Současně žádá o ustanovení zástupce z řad advokátů.
2. Z obsahu ústavní stížnosti a vyžádané listiny se podává, že napadeným vyrozuměním Ministerstva spravedlnosti bylo stěžovateli oznámeno, že po přezkoumání spisového materiálu ministr spravedlnosti neshledal důvody k podání stížnosti pro porušení zákona ve smyslu §266 a násl. zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a podnět stěžovatele proto dne 26. 7. 2023 odložil.
3. Dříve než Ústavní soud může přikročit k věcnému přezkumu rozhodnutí, opatření, nebo jiných zásahů orgánů veřejné moci, o nichž je tvrzeno, že jimi bylo porušeno základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem, musí ověřit, zda jsou pro takový přezkum splněny podmínky předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jímž je Ústavní soud podle čl. 88 odst. 2 Ústavy vázán. V dané věci Ústavní soud konstatuje, že věcný přezkum stěžovatelem tvrzeného zásahu orgánů veřejné moci je vyloučen.
4. Ústavní soud již např. v usnesení ze dne 14. 12. 1993 sp. zn. III. ÚS 124/93 (U 4/2 SbNU 203) konstatoval, že podnět pro podání stížnosti pro porušení zákona není opravným prostředkem a že z hlediska trestního práva procesního je možno jej považovat toliko za informaci subjektům oprávněným k podání stížnosti pro porušení zákona, která nezakládá zákonem stanovené právní důsledky. Logickým vyústěním tohoto právního názoru je pak závěr obsažený v usnesení ze dne 12. 2. 1998 sp. zn. III. ÚS 365/97 (U 11/10 SbNU 371), v němž se uvádí, že stížností pro porušení zákona ústavně zaručená práva jedince dotčena být nemohou, neboť jde nikoli o rozhodnutí, ale toliko o procesní prostředek, jenž ministru spravedlnosti umožňuje vyvolat - podle jeho uvážení - soudní přezkum "mimo obvyklé instanční pořadí" (srov. dále např. usnesení ze dne 15. 5. 2003 sp. zn. III. ÚS 70/03, ze dne 29. 2. 2012 sp. zn. III. ÚS 245/12, ze dne 6. 8. 2014 sp. zn. IV. ÚS 2135/14, ze dne 18. 1. 2022 sp. zn. IV. ÚS 3236/21, dostupná jako všechna rozhodnutí Ústavního soudu na http://nalus.usoud.cz).
5. Podnět ke stížnosti pro porušení zákona tedy není podle judikatury Ústavního soudu procesním prostředkem na ochranu práv stěžovatele ve smyslu §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu a od jeho vyřízení nelze ani odvíjet lhůtu pro podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí, na jehož nezákonnost je podnětem poukazováno. Stěžovateli proto nesvědčí ani legitimace k ústavněprávní kritice postupu, který ministr spravedlnosti ve vztahu k jeho podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona zvolil.
6. Ústavní soud konstatuje, že vyřízení podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona, o kterou stěžovateli jde, je v pravomoci příslušného ministra, resp. organizační složky státu. Na pozitivní vyřízení tu nevzniká právní nárok; nejde tedy o takový zásah do základního práva stěžovatele, který by mohl být předmětem ústavního přezkumu.
7. Z uvedených důvodů Ústavní soud postupoval podle §43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost odmítl jako návrh, k jehož projednání není příslušný.
8. Ústavní soud nepřehlédl, že stěžovatel není pro řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem. K odstranění této vady však stěžovatele nevyzýval, neboť ani její náprava by nic nemohla změnit na tom, že ústavní stížnost není přijatelná k meritornímu projednání. K návrhu stěžovatele na přidělení zástupce z řad advokátů Ústavním soudem je možno pouze připomenout, že zákon o Ústavním soudu neumožňuje ustanovit stěžovateli advokáta z úřední moci.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. září 2023
Jiří Zemánek v. r.
soudce zpravodaj