ECLI:CZ:NS:2023:29.ICDO.22.2022.1
KSLB 76 INS XY
76 ICm XY
29 ICdo 22, 23/2022-3753
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu Mgr. Hynkem Zoubkem v právní věci žalobkyně H. J. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Marií Nedvědovou, advokátkou, se sídlem v České Lípě, Jižní 1820, PSČ 470 01, proti žalovanému KOPPA, v. o. s. , se sídlem v Liberci, Mozartova 679/21, PSČ 460 01, identifikační číslo osoby 25428578, jako insolvenčnímu správci dlužníka J. J.., za účasti Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci , se sídlem v Liberci, Pelhřimovská 541/16, PSČ 460 79, o vyloučení věcí z majetkové podstaty dlužníka, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. 76 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka J. J. , narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. KSLB 76 INS XY, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 11. května 2016, č. j. 76 ICm XY, 103 VSPH XY (KSLB 76 INS XY), a o dovolání žalobkyně a dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. listopadu 2016, č. j. 76 ICm XY, 103 VSPH XY (KSLB 76 INS XY), takto:
I. Dovolací řízení vedená u Nejvyššího soudu pod sen. zn. 29 ICdo 22/2022 a sen. zn. 29 ICdo 23/2022 se spojují ke společnému řízení.
II. Dovolací řízení se zastavuje .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
1. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále jen „insolvenční soud“) rozsudkem ze dne 25. února 2015, č. j. 76 ICm 1848/2013-238:
[1] Zamítl žalobu, jíž se žalobkyně (H. J.) domáhala vyloučení (blíže určených) nemovitostí v katastrálním území XY v hlavním městě Praze z majetkové podstaty dlužníka (J. J.) [bod I. výroku].
[2] Zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala vyloučení (blíže určených) movitých věcí z majetkové podstaty dlužníka (bod II. výroku).
[3] Vyloučil z majetkové podstaty dlužníka (blíže určené) movité věci sepsané v soupisu majetkové podstaty pod položkami 21, 79, 123, 126, 141, 157 a 160 (bod III. výroku).
[4] Nevyhověl návrhu na „vyslovení souhlasu s prodejem věcí“ sepsaných do majetkové podstaty dlužníka před právní mocí rozhodnutí (bod IV. výroku).
[5] Rozhodl o nákladech řízení (bod V. výroku).
2. Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 11. května 2016, č. j. 76 ICm XY, 103 VSPH XY (KSLB 76 INS XY):
[1] Potvrdil rozsudek insolvenčního soudu v bodě I. výroku (první výrok).
[2] Zrušil rozsudek insolvenčního soudu v bodech II. a V. výroku a věc vrátil v tomto rozsahu insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení (druhý výrok).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dne 4. července 2016 dovolání (č. l. 395), přičemž nesplnila podmínku povinného zastoupení ve smyslu §241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).
4. Insolvenční soud vyzval žalobkyni bodem II. usnesení ze dne 13. července 2016, č. j. 76 ICm XY, ke splnění podmínky povinného zastoupení ve lhůtě 30 dnů; součástí výzvy bylo i poučení o možnosti požádat o ustanovení zástupce.
5. Žalobkyně požádala o „ustanovení opatrovníka“ dne 30. srpna 2016 (č. l. 529, 530).
6. Insolvenční soud usnesením ze dne 29. září 2016, č. j. 76 ICm XY, neustanovil opatrovníka J. J. (dále jen „J. J.“), dlužníku [jako (tehdejšímu) vedlejšímu účastníkovi na straně žalobkyně] a žalobkyni (body I. až III. výroku) a zrušil osvobození žalobkyně od soudních poplatků (bod IV. výroku).
7. Vrchní soud v Praze k odvolání J. J., dlužníka a žalobkyně usnesením ze dne 30. listopadu 2016, č. j. 76 ICm XY, 104 VSPH XY (KSLB 76 INS XY), potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodě IV. výroku, dále jej potvrdil v bodech II. a III. výroku ve znění, že se zamítá návrh na ustanovení opatrovníka žalobkyni a vedlejšímu účastníkovi na straně žalobkyně (první výrok), a odmítl odvolání J. J. (druhý výrok).
8. Proti prvnímu výroku usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně a dlužník dne 15. února 2017 dovolání (č. l. 805), přičemž nesplnili podmínku povinného zastoupení ve smyslu §241 o. s. ř. a požádali o „ustanovení opatrovníka“.
9. Žádost dlužníka o „ustanovení opatrovníka“ byla pravomocně odmítnuta usnesením insolvenčního soudu ze dne 10. března 2017, č. j. 76 ICm XY, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 22. července 2020, č. j. 76 ICm XY, 103 VSPH XY (KSLB 76 INS XY).
10. Žádost žalobkyně o „ustanovení opatrovníka“ byla pravomocně zamítnuta usnesením insolvenčního soudu ze dne 20. dubna 2017, č. j. 76 ICm XY, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 24. října 2017, č. j. 76 ICm XY, 103 VSPH XY (KSLB 76 INS XY).
11. Dovolatelé již poté nebyli insolvenčním soudem znovu vyzváni, aby si pro podání dovolání zvolili zástupcem advokáta či notáře a aby podali řádná dovolání prostřednictvím tohoto zástupce, protože z průběhu řízení si museli být vědomi své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupeni (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. června 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019) . Takový procesní postup je aprobován i Ústavním soudem (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. srpna 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13).
12. Jak vyplývá z doposud řečeného, dovolací řízení vedená u Nejvyššího soudu pod sen. zn. 29 ICdo 22/2022 (o dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ze dne 11. května 2016) a sen. zn. 29 ICdo 23/2022 (o dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 30. listopadu 2016) spolu souvisí, a proto je Nejvyšší soud spojil ke společnému řízení (§112, §243b o. s. ř.) a takto spojené dovolací řízení zastavil podle §243c odst. 3 věty třetí ve spojení s §241b odst. 2, §104 odst. 2 a §243f odst. 2 o. s. ř.
13. Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 2 věta druhá o. s. ř.).
14. Pro dovolací řízení je (s ohledem na datum vydání napadených rozhodnutí odvolacího soudu) rozhodné znění občanského soudního řádu účinné do 29. září 2017 (srov. přechodné ustanovení čl. II. bod 2. zákona č. 296/2017 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. 8. 2023
Mgr. Hynek Zoubek
předseda senátu