ECLI:CZ:NS:2016:25.CDO.4582.2016.1
sp. zn. 25 Cdo 4582/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Ivany Tomkové v právní věci žalobce B. N. , zastoupeného JUDr. Adamem Batunou, advokátem se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 846/1, proti žalovanému Ing. R. N. , zastoupenému Mgr. Petrem Pazderou, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 1535/4, o 337.400,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 26 C 41/2007, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 9. 2014, č. j. 39 Co 126/2014-191, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 11.616,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám JUDr. Adama Batuny, advokáta se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 846/1.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 9. 2014, č. j. 39 Co 126/2014-191, není podle §237 o. s. ř. přípustné, neboť uplatněné námitky nesměřují proti otázce hmotného nebo procesního práva, na jejímž vyřešení závisí napadené rozhodnutí. Dovolatel rozporuje hodnocení provedených důkazů, zpochybňuje věrohodnost svědků a namítá, že v řízení nebyla prokázána existence hudební skupiny „V. ch.“ (ztrátou možností žalobce účastnit se hudebních aktivit tohoto uskupení odůvodnil odvolací soud mimořádné zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění na dvojnásobek základního bodového ohodnocení podle vyhlášky č. 440/2001 Sb.). Uplatněné námitky tak postrádají charakter právní otázky, kterou by měl dovolací soud řešit (§241a odst. 1 o. s. ř.), nesměřují proti právnímu posouzení věci odvolacím soudem, ale jen proti zjištěnému skutkovému stavu, čímž však nelze přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. založit.
Dovolatel také namítá, že odvolací soud nesprávně posoudil námitku promlčení a že žaloba byla u soudu prvního stupně podána zjevně opožděně. Dospěl-li ovšem odvolací soud k závěru, že v řízení o výši nároku již nelze důvodně uplatnit námitku promlčení, neboť soud je vázán mezitímním rozsudkem o tom, že žaloba je plně po právu, je jeho rozhodnutí zcela v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 1999, sp. zn. 21 Cdo 601/99, nebo usnesení téhož soudu ze dne 23. 9. 2008, sp. zn. 25 Cdo 3010/2006, a ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 25 Cdo 4563/2010, publikovaná pod C 6847 a C 13340 v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck) a není důvodu, aby rozhodný právní závěr, že k námitce promlčení uplatněné po vydání mezitímního rozsudku podle §152 odst. 2 o. s. ř. se nepřihlíží, byl posouzen jinak.
Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o. s. ř. Žalobce má právo na náhradu nákladů, které se skládají z odměny advokáta ve výši 9.300,- Kč podle §1 odst. 2, §6 odst. 1, §7 bod 6, §8 odst. 1 a §11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za jeden úkon právní služby, spočívající ve vyjádření se k dovolání žalovaného, a z náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč podle §2 odst. 1 a §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., to vše zvýšeno o náhradu za daň z přidané hodnoty podle §137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy 11.616,- Kč.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.
V Brně dne 7. října 2016
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu