ECLI:CZ:NS:2018:8.TDO.20.2018.1
sp. zn. 8 Tdo 20/2018-31
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. 2. 2018 o dovolání obviněného J. N. proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. 12 To 134/2017, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 1 T 93/2016, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. N. odmítá .
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1 . Rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 29. 5. 2017, sp. zn. 1 T 93/2016, byl obviněný J. N. uznán vinným: pod bodem 1. b) zločinem vydírání podle §175 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, pod body 1. a), 2. a 3. přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku a přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku a pod body 4. a 5. přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku a přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku. Za to byl podle §175 odst. 2 tr. zákoníku, §43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let a šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §70 odst. 2 písm. a), odst. 3, 6 tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí věci. Podle §228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozeným J. B. částku 46 994 Kč, Kooperativě pojišťovně, a. s., Vienna Insurance Group, IČ: 47116617, částku 55 500 Kč, Mysliveckému sdružení Bělá, o. s., Č., částku 1 180 Kč, F. K. částku 13 760 Kč a CEREA, a. s., IČ: 46504940, částku 35 000 Kč.
2. Proti rozsudku nalézacího soudu podal obviněný (sám i prostřednictvím své obhájkyně) odvolání zaměřené na výroky o vině, trestu i náhradě škody. Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. 12 To 134/2017, byl z podnětu odvolání obviněného napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. zrušen ve výroku, jímž byla obviněnému podle §228 odst. 1 tr. ř. uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené J. B. částku 46 994 Kč, a podle §259 odst. 3 tr. ř. bylo nově rozhodnuto tak, že obviněnému byla podle §228 odst. 1 tr. ř. uložena povinnost zaplatit této poškozené na náhradě škody částku 34 816 Kč, přičemž podle §229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená se zbytkem svého nároku na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. V ostatních výrocích zůstal napadený rozsudek nezměněn.
3. Podle skutkových zjištění nalézacího soudu, jež nebyla rozhodnutím soudu odvolacího dotčena, se obviněný označené trestné činnosti dopustil tím, že:
1. dne 1. 9. 2015 v době mezi 22:30 hod. a 23:29 hod. v katastru obce Č., okres R. n. K.,
a) nejprve u chaty Mysliveckého sdružení „Bělá“, o. s., Č., nezjištěným předmětem páčil dřevěný rám uzavřeného okna, které páčením poškodil, dále doneseným speciálně upraveným zvedákem páčil uzamčené vstupní dveře chaty, které páčením rovněž poškodil, vnikl dovnitř, interiér prohledal a z lednice v kuchyni odcizil lahev alkoholu Fernet 0,5 1, následné mysliveckou chatu opustil, Mysliveckému sdruženi Bělá, o. s., Č., tak způsobil škodu ve výši 170 Kč na odcizeném alkoholu a další škodu ve výši nejméně 3 000 Kč na zařízení poškozeném při násilném vniknutí,
b) bezprostředně poté šel od chaty s rozsvícenou ruční svítilnou asi 50 metrů po cestě směrem k místnímu rybníku, kde se setkal s členem Mysliveckého sdružení Bělá M. H., který byl ozbrojen loveckou puškou – kulobrokem a registroval pohyb u myslivecké chaty, k M. H. přistoupil na vzdálenost asi 0,5 metru a s předmětem v pravé ruce, ve kterém M. H. pohledem poznal pistoli, mířil proti H. a pronesl: "Nic nevymýšlej a podívej se, co držím v ruce!", čímž u M. H. vzbudil důvodnou obavu o život a zdraví, zároveň H. přikázal, aby odložil svoji loveckou zbraň na zem, což H. v důsledku pohrůžky použití střelné zbraně učinil, zbraň odložil na zem a podle příkazu od položené zbraně odcházel směrem k poli, poté, co M. H. tímto způsobem odzbrojil, sám se z místa činu vzdálil, aniž by H. odloženou zbraň odcizil,
2. v době od 22:30 hod. dne 21. 9. 2015 do 18:00 hod. dne 22. 9. 2015 v Z., okres R. n. K., poblíž domu čp. … vnikl do provozovny H. u B. (tzv. „V.“), kdy nejdříve u vstupních dveří pootočil pohybový senzor od halogenového osvětlení, v elektrické rozvodné skříni vypnul hlavní jistič a následně vypáčil vstupní dveře, uvnitř vše prohledal a odcizil alkoholické nápoje – 1 litrovou lahev Moravská švestka, 2 litrové lahve alkoholu Tullamore dew, 1 litrovou lahev alkoholu Fernet, 2 lahve 0,7 litru Kanadské whisky, 2 litrové lahve alkoholu Božkov kávový, 1 litrová lahev alkoholu Božkov originál, 0,5 litru alkoholu Božkov originál v načaté litrové lahvi, 1 litrová lahev domácí slivovice, dále cigarety – 7 krabiček cigaret Sparta, 8 krabiček cigaret LM modré, 3 krabičky cigaret Chesterfield červené s filtrem, 10 krabiček cigaret Chesterfield červené bez filtru, 14 krabiček cigaret Viceroy slim, 3 1 sklenice s utopenci, 6 čokoládových tyčinek Kaštany, 8 Tatranek, 1 flashdisc Kingston, 1 SIKO kleště s modrou rukojetí a finanční hotovost v celkové výši nejméně 4 000 Kč, provozovateli F. K. způsobil škodu ve výši nejméně 12 595 Kč na odcizených věcech a další škodu ve výši nejméně 1 770 Kč na zařízení poškozeném při násilném vniknutí,
3. v době od 22:30 hod. dne 30. 10. 2015 do 09:00 hod. dne 1. 11. 2015 v D. ulici v D. n. O., okres R. n. K., vnikl do restaurace U M. v domě čp. …, když zřejmě násilím odstranil 2 visací zámku značky FAB z mříže na vstupních dveřích, dále poškodil zámek vstupních dveří a páčením částečně poškodil i dveře, vnikl do objektu restaurace, zde vše prohledal, poškodil 2 zásuvky u zánovní skříňky za pultem a odtud odcizil finanční hotovost ve výši 1 100 Kč v mincích, dále poškodil skříňky za pultem a z nich a z polic za pultem odcizil 0,58 1 alkoholu Chequevara v otevřené litrové lahvi, 0,58 l alkoholu Grants v otevřené litrové lahvi, 1,64 1 alkoholu Tullamore dew (1 x celá lahev a 1 x 0,64 1 otevřená), 1 litr alkoholu Captain Morgan, následně z lednice odcizil 2,62 1 vodky (2 x celá 1 l lahev, 1 x 0,62 1 v otevřené lahvi), 0,7 litru Fernet citrus, 0,38 1 Griotte v načaté lahvi 0,5 1, dále poškodil prosklenou skříňku vedle lednice a z ní odcizil celkem 11 ks čokoládových tyčinek různých druhů (Milka, Kaštany, Tribit), 1 čokoládu Milka, 4 balíčky kešu oříšků, 15 krabiček cigaret Start s filtrem, 20 krabiček cigaret Dover, 20 krabiček cigaret značky Petra, 10 krabiček cigaret Sparta, 7 krabiček cigaret Marlboro, 28 krabiček cigaret Camel, 14 krabiček cigaret Viceroy, 19 krabiček cigaret Red White, 3 doutníky Vanilla King Edward, 2 doutníky Moods s filtrem, 7 doutníků Moods bez filtru, dále odstranil 2 ks zámků na hracím automatu, z jehož zásuvky odcizil finanční hotovost ve výši nejméně 20.350 Kč, dále ze skladu za kuchyní odcizil 2 litrové lahve vermutu Martini (1 x bílé, 1 x červené) a 17 ks „utopenců“ v načaté lahvi, svým jednáním tak J. B. způsobil škodu ve výši nejméně 35 686 Kč na odcizených věcech a finanční hotovosti a škodu ve výši nejméně 5 300 Kč na zařízení poškozeném při násilném vniknutí,
4. v době od 17:30 hod. dne 25. 2. 2016 do 12:00 hod. dne 26. 2. 2016 v D. ulici v D. n. O., okres R. n. K., vnikl do restaurace U M. v domě čp. …, když přesně nezjištěným způsobem poškodil jedny venkovní dvoukřídlové dveře v oblasti zabezpečovacího mechanismu a zámku, dále násilím odstranil 2 visací zámky FAB z mříže na vstupních dveřích a vypáčil vstupní dveře do restaurace, uvnitř poškodil ještě zárubně a dveře z restaurace do chodby a dveře z chodby ke schodišti, vše prohledal a z lednice odcizil 5 lahví alkoholu různých značek, majitelce J. B. způsobil na odcizených věcech škodu ve výši nejméně 1 630 Kč a další škodu ve výši nejméně 47 700 Kč na zařízení poškozeném při násilném vniknutí,
5. v době od 15:30 hod. dne 24. 2. 2016 do 7:00 hod. dne 25. 2. 2016 v areálu někdejšího podniku ZNZ v M. ulici v K. n. O., okres R. n. K., vypáčil dvoje dveře u dvou kanceláří společnosti CEREA, a. s., v Unimo buňkách, vnikl do kanceláří, prohledal je a odcizil jednak příruční trezorek s hotovostí ve výši 31 317 Kč a jednak 3 lahve vína po 0,7 1, společnosti CEREA, a. s., IČ: 46504940, Dělnická 384, Pardubice, tak způsobil škodu ve výši nejméně 32 674 Kč na odcizených věcech a škodu ve výši nejméně 4 500 Kč na zařízení poškozeném při násilném vniknutí.
II. Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. 12 To 134/2017, podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání, v němž odkázal na dovolací důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a namítl, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.
5. Vytkl existenci nesouladu mezi právními závěry soudů obou stupňů, jež podle jeho názoru nemají oporu v provedeném dokazování. Měl za to, že byl odsouzen na základě nedostatečného skutkového zjištění s absencí přímých a jednoznačných důkazů nebo na základě nepřímého důkazu spočívajícího ve zjištěné shodě mezi pachovým vzorkem jeho osoby a zajištěnými otisky pachových stop z místa činu. Byl přesvědčen, že Krajský soud v Hradci Králové, který v odůvodnění svého rozhodnutí pouze konstatoval, že řízení předcházející jeho rozhodnutí proběhlo bez podstatných vad, a zopakoval závěry nalézacího soudu, se nevypořádal s námitkami obhajoby týkajícími se zejména obsahových i logických rozporů ve výpovědi svědka M. H. [ad bod 1. b)], na základě níž byla nařízena domovní prohlídka provedená dne 19. 1. 2016. Uvedenou domovní prohlídku, při níž byly zajištěny důkazy k jednání popsanému pod body 1. a), 2. a 3., považuje za nezákonnou, neboť se domnívá, že nebyly splněny procesní podmínky pro její provedení, když povolení bylo vydáno na základě výpovědi svědka M. H. Tyto důkazy navíc netvoří ucelený a uzavřený řetězec a nelze na nich postavit závěr o vině. Odvolací soud se nevypořádal ani s námitkami týkajícími se pachových stop (body 4., 5.). Obžaloba disponovala pouze důkazem spočívajícím ve zjištěné shodě mezi pachovým vzorkem obviněného a zajištěnými otisky pachových stop z místa činu, což je nepřímý důkaz, který by neměl stát osamoceně. Tento důkaz rovněž nebyl získán v souladu s právními předpisy. V řízení tedy nebylo mimo jakoukoliv rozumnou pochybnost prokázáno, že se dopustil stíhaného jednání.
6. Pokud jde o jednání pod bodem 1. a), jediným důkazem předloženým obžalobou byl otisk na zárubni dveří myslivecké chaty, který se měl shodovat s otiskem ručního zvedáku nalezeného při domovní prohlídce. Podle obviněného ovšem stopa na zárubni dveří neodpovídá otisku odpovídající části zajištěného předmětu. Jednání pod bodem 1. b) bylo prokazováno pouze výpovědí svědka M. H., která obsahovala řadu logických i obsahových rozporů a založila vadu tzv. extrémního rozporu. Ačkoliv k prověření výpovědi svědka opakovaně navrhoval rekonstrukci, jeho návrhu nebylo vyhověno. V souvislosti s jednáním pod bodem 2. namítl, že jediným důkazem, a to toliko nepřímým, byly SIKA kleště zajištěné při domovní prohlídce dne 19. 1. 2016. V případě jednání pod bodem 3. uvedl, že zajištěná kukla a rukavice nejsou totožné s těmi, které měl na sobě pachatel. Brašnu druhově shodnou s brašnou zajištěnou při domovní prohlídce nalezl až po tomto vloupání, včetně čepice s nápisem FNK a bot. Jde-li o jednání pod body 4. a 5., vytkl, že důkaz shodou pachových stop získaných na místě činu a srovnávací pachové konzervy nelze použít, neboť při odběru pachu dne 7. 3. 2016 nebyl dodržen postup vyplývající z Pokynu ředitele Ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidia České republiky č. 9/2009. I kdyby byl ale důkaz získán procesně přípustným způsobem, jednalo by se o důkaz osamocený, na němž by nemohl být založen závěr o vině. Návrhu na provedení znaleckého posudku z odvětví odorologie nebylo vyhověno, přičemž spojení otisků bot s osobou obviněného nebylo prokázáno. Obviněný poukázal na nález Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2017, sp. zn. II. ÚS 4266/16, podle něhož pachové stopy představují nepřímý nebo také podpůrný důkaz, na jehož základě je možné dospět pouze k závěru, že se určitá osoba v blíže neurčené době s největší pravděpodobností nacházela na určitém místě, a podle něhož aby byl tento důkaz dostačující, je třeba, aby nebyl pro uznání viny důkazem jediným. Uzavřel, že se soud při svém rozhodování neřídil zásadou in dubio pro reo.
7. Navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k tr. ř. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. 12 To 134/2017, a jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 29. 5. 2017, sp. zn. 1 T 93/2016, zrušil a podle §265m tr. ř. jej v plném rozsahu zprostil obžaloby.
8. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství po připomenutí, že v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v zásadě nelze napadat proces dokazování jako celek ve smyslu ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na to ani rozporovat skutková zjištění, která soudy na základě provedeného dokazování učinily, uvedl, že obviněný v podstatě jen opakuje své námitky uplatněné v předchozích stadiích trestního řízení (mj. i v podaném odvolání), s nimiž se oba soudy bezezbytku vypořádaly. Veškeré jeho výhrady jsou veskrze skutkové a procesní povahy, stojí mimo rámec uplatněného (i jakéhokoliv jiného) dovolacího důvodu a přezkumnou povinnost Nejvyššího soudu samy o sobě založit nemohou. Vadami podřaditelnými pod porušení práva na spravedlivý proces podle něj rozhodnutí soudů zatížena nejsou. Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou věnoval dokazování náležitou pozornost a provedl je v dostatečném rozsahu. Veškeré důkazy hodnotil řádně, striktně podle zásad §2 odst. 6 tr. ř., v souladu s jejich obsahem a bez známek jakékoli deformace. Odsuzující rozsudek pak rovněž logicky a srozumitelně odůvodnil. Krajský soud v Hradci Králové podané odvolání řádně přezkoumal, přičemž rovněž on ve svém rozhodnutí dostatečným způsobem zdůvodnil, proč bylo namístě je (vyjma drobné úpravy výroku o náhradě škody) zamítnout. V souvislosti s tvrzením obviněného, že Krajský soud v Hradci Králové v podstatě jen konstatoval správnost předchozího řízení a rozhodnutí, přičemž odůvodnění svého rozsudku nad rámec rozsudku soudu prvního stupně více nekonkretizoval, poznamenal, že není vadným postupem, pokud odvolací soud – za předpokladu, že odvolání obviněného řádně přezkoumá – si zcela nebo zčásti osvojí důvody napadeného rozhodnutí nalézacího soudu a ve svém rozhodnutí na ně pouze odkáže (k tomu viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. I. ÚS 31/12, a judikatura Evropského soudu pro lidská práva, viz např. rozsudek ze dne 19. 12. 1997 ve věci H. proti F. nebo rozsudek ze dne 9. 12. 1994 ve věci H. B. proti Š.). Že odvolací soud odvolání obviněného řádně přezkoumal, je přitom z obsahu jeho rozhodnutí patrné. Koneckonců právě v důsledku přezkumu odvolání obviněného tento soud také zasáhl do výroku o náhradě škody. Extrémním nesouladem tak ani rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, ani rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové zatíženy nejsou. Stejně tak se soudy nedopustily ani pochybení v podobě opomenutých důkazů, neboť pokud již byl některý z návrhů na doplnění dokazování zamítnut, soud také řádně zdůvodnil, proč považoval provádění dalších důkazů za nadbytečné.
9. Přestože výtky obviněného uplatněnému (ani žádnému jinému) dovolacímu důvodu neodpovídají, státní zástupce doplnil, že vyjma skutku pod bodem 1. b) je obviněný usvědčován vesměs důkazy nepřímými. To však rozhodně neznamená, že by závěr o jeho vině postavený pouze na těchto nepřímých důkazech byl závěrem méně přesvědčivým. Na rozdíl od dovolatele, který jednotlivé důkazy vytrhává z kontextu a předkládá jejich vlastní hodnocení, provedené izolovaně od důkazů ostatních, je státní zástupce přesvědčen, že zajištěné, u hlavního líčení provedené a nalézacím soudem řádně hodnocené důkazy tvoří logický, ucelený a vzájemně provázaný řetězec umožňující učinit bezpečný závěr o vině obviněného skutky popsanými v odsuzujícím rozsudku.
10. Pokud jde o skutek pod bodem 1. b), obviněný je jednoznačně usvědčován svědkem M. H., který ho poznal a za pachatele označil. Tento svědek přitom obviněného usvědčuje i ze spáchání jednání pod bodem 1. a). Svědek inkriminovaného večera u myslivecké chaty zaregistroval, že se tam svítí a že se v budově někdo nachází. Krátce nato se k němu směrem od chaty blížila osoba, v níž poznal obviněného, který se pak vůči němu dopustil trestného činu vydírání vymezenému pod bodem 1. b). Mechanoskopickou expertizou byla navíc zjištěna individuální shoda mezi mechanoskopickou stopou na dřevěných zárubních vstupních dveří (vzniklou otiskem předmětu, kterým byly páčeny) a speciálně upraveným „heverem“ nalezeným při pozdější domovní prohlídce právě u obviněného. Co se týče zmíněné domovní prohlídky provedené dne 19. 1. 2016, z dovolání není vůbec patrno, proč by pro její provedení neměly být splněny procesní podmínky. Ze spisového materiálu je naopak evidentní, že domovní prohlídka a prohlídka jiných prostor byly nařízeny na podkladě řádně odůvodněného podnětu policejního orgánu a návrhu státního zástupce, kdy skutečnosti v podnětu a návrhu uvedené reálně odpovídaly v té době existujícímu podezření ze spáchání trestného činu. Patřičně odůvodněn byl rovněž samotný příkaz Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 18. 1. 2016, sp. zn. 0 Nt 1001/2016. Závěr dovolatele o nesplnění procesních podmínek proto shledal vadným. Dále zdůraznil, že při uvedené prohlídce byly u obviněného zajištěny věci mající zřejmou souvislost se skutky pod body 2. a 3. SIKA kleště poznal jako svůj majetek F. K., přičemž okolnost, že jde o jeho kleště, vyplynula také z odborného vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví mechanoskopie. Kukla, rukavice a brašna pak přesně odpovídají vybavení, které měl pachatel na místě činu v případě skutku pod bodem 3. (viz záznam bezpečnostní kamery). Ve vztahu k tomuto skutku byla navíc zajištěna trasologická stopa, u které byla odborným vyjádřením z oboru kriminalistika, odvětví trasologie, zjištěna individuální shoda s obuví zajištěnou právě u obviněného. V případě skutků pod body 3. a 4. byly k dispozici kamerové záznamy. Ačkoli tyto záznamy neodhalily tvář pachatele, na podkladě znaleckého posudku z oboru kriminalistika, odvětví forenzní mechanika, bylo srovnáním výšky, vzezření i parametrů chůze zjištěno, že pachatelem je tatáž osoba odpovídající právě dovolateli. U skutku pod bodem 4. měl navíc pachatel plášť a tašku odpovídající věcem zadokumentovaným (nikoli zajištěným) při shora uvedené domovní prohlídce. Pokud pak jde o skutky pod body 4. a 5., zde byly na místě činu zajištěny pachové stopy. Odborným vyjádřením z oboru kriminalistika, odvětví pachové identifikace, byla zjištěna jejich shoda se srovnávací pachovou konzervou obviněného. Nepřípadné je v tomto směru veskrze obecné a blíže nezdůvodněné tvrzení obviněného, že tento důkaz byl získán procesně nepřípustným způsobem. Opak je pravdou, jak to koneckonců vyplynulo z podrobného dokazování provedeného nalézacím soudem. Trasologickou expertízou v případě stop zajištěných u těchto dvou skutků pak byla zjištěna druhová shoda obuvi užité pachatelem.
11. Státní zástupce uzavřel, že je nepochybné, že jednotlivé důkazy na sebe navazují, jsou vzájemně propojeny a umožňují učinit bezpečný závěr o vině obviněného. Přiléhavá skutkovým zjištěním je pak také nalézacím soudem užitá právní kvalifikace. Navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
III. Přípustnost dovolání
12. Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání je podle §265a tr. ř. přípustné, že je podala včas oprávněná osoba a že splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř. Shledal však, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
IV. Důvodnost dovolání
13. Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Výklad tohoto ustanovení v kontextu dalších důvodů dovolání obsažených v ustanovení §265b tr. ř. standardně vychází z úvahy, že dovolání je opravným prostředkem mimořádným a odpovídají tomu i zákonem stanovené podmínky rozhodování o něm. Dovolání je zákonem určeno k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí vymezených v §265a tr. ř., není (a ani nemůže být) další instancí přezkoumávající skutkový stav v celé šíři. Procesněprávní úprava řízení před soudem prvního stupně a posléze před soudem odvolacím poskytuje dostatečný prostor k tomu, aby se skutkovou stránkou věci nemusel (a vzhledem k právní úpravě rozhodování o dovolání ani neměl) zabývat Nejvyšší soud v řízení o dovolání.
14. V mezích uplatněného dovolacího důvodu lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotněprávních. Proto je též dovolací soud vázán skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, eventuálně soudu odvolacího, a těmito soudy zjištěný skutkový stav je pro něj východiskem pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotněprávní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva. Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.
15. Nejvyšší soud však připouští, že se zásada, s níž jako dovolací soud přistupuje k hodnocení skutkových námitek, nemusí uplatnit bezvýhradně, a to v případě zjištění, že nesprávná realizace důkazního řízení má za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení zásadních požadavků spravedlivého procesu. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu se rozhodování o mimořádném opravném prostředku nemůže ocitnout mimo rámec ochrany základních práv jednotlivce a tato ústavně garantovaná práva musí být respektována (a chráněna) též v řízení o všech opravných prostředcích (k tomu viz např. nálezy Ústavního soudu ze dne 25. 4. 2004, sp. zn. I. ÚS 125/04, ze dne 18. 8. 2004, sp. zn. I. ÚS 55/04, ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04, stanovisko pléna ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14). Ústavní soud vymezil taktéž zobecňující podmínky, za jejichž splnění má nesprávná realizace důkazního řízení za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení postulátů spravedlivého procesu. Podle Ústavního soudu tak lze vyčlenit případy důkazů opomenutých, případy důkazů získaných, a tudíž posléze i použitých v rozporu s procesními předpisy a konečně případy svévolného hodnocení důkazů provedeného bez jakéhokoliv akceptovatelného racionálního logického základu (k tomu např. nálezy Ústavního soudu ze dne 18. 11. 2004, sp. zn. III. ÚS 177/04, ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. IV. ÚS 570/03, aj.).
16. Pokud jde o opomenutí důkazů, nutno nejprve poznamenat, že ani podle judikatury Ústavního soudu (viz např. nález ze dne 20. 5. 1997, sp. zn. I. ÚS 362/96, usnesení ze dne 25. 5. 2005, sp. zn. I. ÚS 152/05) není soud v zásadě povinen vyhovět každému důkaznímu návrhu. Právu obviněného navrhnout důkazy, jejichž provedení v rámci své obhajoby považuje za potřebné, odpovídá povinnost soudu nejen o důkazních návrzích rozhodnout, ale také, pokud jim nevyhoví, vyložit, z jakých důvodů navržené důkazy neprovedl. Ústavní soud v řadě svých nálezů (např. ze dne 16. 2. 1995, sp. zn. III. ÚS 61/94, ze dne 12. 6. 1997, sp. zn. III. ÚS 95/97, ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. I. ÚS 733/01, ze dne 10. 10. 2002, sp. zn. III. ÚS 173/02 a další) podrobně vyložil pojem tzv. opomenutých důkazů ve vazbě na zásadu volného hodnocení důkazů a požadavky, jež zákon klade na odůvodnění soudních rozhodnutí. Neakceptování důkazního návrhu obviněného lze založit třemi důvody: Prvním je argument, podle něhož tvrzená skutečnost, k jejímuž ověření nebo vyvrácení je navrhován důkaz, nemá relevantní souvislost s předmětem řízení. Dalším je argument, podle kterého důkaz není s to ani ověřit ani vyvrátit tvrzenou skutečnost, čili ve vazbě na toto tvrzení nedisponuje vypovídací potencí. Konečně třetím je pak nadbytečnost důkazu, tj. argument, podle něhož určité tvrzení, k jehož ověření nebo vyvrácení je důkaz navrhován, bylo již v dosavadním řízení bez důvodných pochybností (s praktickou jistotou) ověřeno nebo vyvráceno.
17. Obviněný vytkl, že nebylo vyhověno jeho návrhu na provedení rekonstrukce, která by prověřila výpověď svědka M. H., a rovněž jeho návrhu na vypracování znaleckého posudku z odvětví odorologie.
18. Z obsahu trestního spisu se podává, že usnesením vyhlášeným v hlavním líčení dne 29. 5. 2017 byl návrh na rekonstrukci podle §104d tr. ř. ohledně skutku popsaného v obžalobě pod bodem 1. b) podle §216 odst. 1 tr. ř. zamítnut (č. listu 756). Nalézací soud shledal tento důkaz nadbytečným, poněvadž dovodil, že souhrn listinných důkazů (fotodokumentace, protokol o ohledání místa činu) v kontextu s vystoupením svědka M. H. je pro rozsudečný závěr zcela dostatečný (str. 5 rozsudku ve spojení se zvukovým záznamem hlavního líčení). Co se týče návrhu na vypracování znaleckého posudku z odvětví odorologie, podle protokolu o hlavním líčení ze dne 29. 5. 2017 obhájkyně obviněného k dotazu předsedy senátu uvedla, že na provedení kontrolního znaleckého posudku z odvětví odorologie již netrvá, a následně před skončením dokazování soudu sdělila, že další návrhy na doplnění důkazního řízení nečiní (č. listu 756 ve spojení se zvukovým záznamem hlavního líčení). Soud prvního stupně se přesto k relevanci zmíněného důkazního návrhu vyjádřil, když v odůvodnění svého odsuzujícího rozsudku konstatoval, že ve shodě s orgány činnými v přípravném řízení vyhodnotil návrhy na doplnění dokazování jako nadbytečné a vedené účelovou snahou vytvořit důkazní chaos (str. 10 rozsudku). V daných souvislostech pak také poukázal na výpověď svědka R. L., speciálního policejního kynologa, který uvedl, že v době jeho vystoupení v hlavním líčení již není z důvodu absence pachových vzorků z místa činu, které se po provedení úkonu likvidují, možné tento znalecký posudek realizovat (str. 6 rozsudku). Vzhledem ke shora naznačeným skutečnostem je evidentní, že v posuzované trestní věci nedošlo k opomenutí důkazů. Nalézací soud o návrhu na provedení rekonstrukce rozhodl a své zamítavé rozhodnutí také přesvědčivě vysvětlil. O důkazním návrhu v podobě znaleckého posudku z odvětví odorologie pak s ohledem na citované stanovisko obhajoby nerozhodoval, přičemž nad rámec svých povinností se i jeho relevancí zabýval.
19. K otázce případné procesní nepoužitelnosti důkazů je zapotřebí předeslat, že jako procesně nepoužitelný je v souladu s judikaturou Ústavního soudu označován důkaz, resp. informace v něm obsažená, která není získána co do jednotlivých dílčích fází procesu dokazování procesně přípustným způsobem, a tudíž musí být soudem vyloučena z předmětu úvah směřujících ke zjištění skutkového základu věci.
20. Obviněný namítl, že nebyly splněny procesní podmínky pro provedení domovní prohlídky, poněvadž povolení bylo vydáno na základě výpovědi svědka M. H., a tvrdí, že důkaz shodou pachových stop získaných na místě činu a srovnávací pachové konzervy nelze použít, neboť při odběru jeho pachu nebyl dodržen postup vyplývající z Pokynu ředitele Ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidia České republiky č. 9/2009.
21. Pokud jde o první z uvedených výtek, dovolací soud přesvědčení obviněného o pochybení orgánů činných v trestním řízení učiněném v souvislosti s nařízením domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor a pozemků nesdílí.
22. Podle §82 odst. 1 tr. ř. domovní prohlídku lze vykonat, je-li důvodné podezření, že v bytě nebo v jiné prostoře sloužící k bydlení nebo v prostorách k nim náležejících (obydlí) je věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení. Podle odst. 2 citovaného ustanovení z důvodů uvedených v odstavci 1 lze vykonat i prohlídku prostor nesloužících k bydlení (jiných prostor) a pozemků, pokud nejsou veřejně přístupné. Podle §83 odst. 1 tr. ř. nařídit domovní prohlídku je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. V neodkladných případech tak může namísto příslušného předsedy senátu nebo soudce (§18) učinit předseda senátu nebo soudce, v jehož obvodu má být prohlídka vykonána. Příkaz k domovní prohlídce musí být vydán písemně a musí být odůvodněn. Doručí se osobě, u níž se prohlídka koná, při prohlídce, a není-li to možné, nejpozději do 24 hodin po odpadnutí překážky, která brání doručení. Podle odst. 2 citovaného ustanovení na příkaz předsedy senátu nebo soudce vykoná domovní prohlídku policejní orgán. Podle §83a odst. 1 tr. ř. na nařízení a provedení prohlídky jiných prostor a pozemků se obdobně užije §83 odst. 1 a 2.
23. V posuzované trestní věci opatření, kterým byla nařízena prohlídka domu ve spoluvlastnictví obviněného (domovní prohlídka) a dalších prostor nesloužících k bydlení, jež byly taktéž v jeho spoluvlastnictví (prohlídka jiných prostor a pozemků), bylo vydáno Okresním soudem v Rychnově nad Kněžnou (č. listu 56), a to na návrh státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Rychnově nad Kněžnou ze dne 18. 1. 2016 (č. listu 48 až 50). Podle tohoto návrhu bylo dne 18. 1. 2016 zahájeno na podkladě výpovědi (t. č.) poškozeného M. H. trestní stíhání obviněného pro skutek posléze popsaný pod bodem 1. výroku o vině. Spáchání uvedeného skutku spočívajícího ve vloupání do myslivecké chaty, odcizení tam umístěné věci a v namíření střelné zbraně proti svědku M. H. doprovázeném výrokem, „ať nic nevymýšlí a podívá se, co drží v ruce“, obviněný při podání vysvětlení dne 18. 1. 2016 popřel; popřel rovněž i spáchání dalších dvou krádeží vloupáním – do restaurací V. a U M. – z nichž byl policejním orgánem dosud podezříván. Vzhledem k tomu, že obviněný měl v rejstříku trestů osm záznamů, z nichž vyplynulo, že se vyjma trestné činnosti převážně majetkové povahy dopustil i trestného činu nedovoleného ozbrojování, bylo dáno důvodné podezření, že by v místě svého bydliště mohl přechovávat střelnou zbraň použitou v souvislosti se spácháním skutku posléze popsaného pod bodem 1. výroku o vině. Rovněž bylo dáno důvodné podezření, že by se v místě jeho bydliště mohly nacházet věci pocházející z trestné činnosti a věci při ní užité, jež měly důkazní význam pro porovnání se stopami zajištěnými na místech činů. Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou shledal návrh státního zástupce důvodným, poněvadž z jeho odůvodnění a z připojeného důkazního materiálu bylo dáno důvodné podezření, že se v nemovitostech obviněného nacházejí věci důležité pro trestní řízení (§82 odst. 1, 2 tr. ř.).
24. Z výše uvedeného je zjevné, že příkaz k domovní prohlídce a prohlídce jiných prostor a pozemků byl vydán v souladu s ustanoveními §82 až 83a, a je proto důkazem v řízení použitelným. Byl učiněn v písemné podobě, na návrh oprávněné osoby a obsahoval odůvodnění s tímto návrhem zcela konvenující. Dovození existence důvodného podezření z usnesení o zahájení trestního stíhání obviněného založeného na výpovědi svědka M. H., který obviněného jakožto pachatele poznal, a z trestní minulosti obviněného odsouzeného nejen za majetkovou trestnou činnost, ale i za trestný čin nedovoleného ozbrojování, je naprosto legitimní a v žádném případě nesvědčí o překročení mezí stanovených trestním řádem.
25. Výhrada, že při odběru pachového vzorku obviněného nebyl dodržen postup vyplývající z Pokynu ředitele Ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidia České republiky č. 9/2009, taktéž neobstojí. Jednak nutno konstatovat, že obviněný nespecifikoval, proč podle něj došlo k porušení uvedeného pokynu, jednak nutno poukázat na výpověď svědka M. P., který přesvědčivě vyložil, že pachový vzorek obviněnému odebíral on, poněvadž nebyl přítomen na žádném z míst činů, na nichž byly zajištěny pachové stopy, přičemž tak učinil standardním způsobem odpovídajícím policejnímu školení. Podrobně popsal jednotlivé kroky související s odběrem předmětného pachového vzorku a vyloučil i jakékoli pochybení při dílčích úkonech. Zejména odmítl tvrzení, že si obviněný ruce poté, co si je umyl, osušil ručníkem (srov. č. listu 752 až 753).
26. Dovolací soud dále zdůrazňuje, že v projednávané věci není dán žádný, už vůbec ne extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. Z rozhodnutí soudů obou stupňů (str. 8 až 11 rozsudku nalézacího soudu, str. 6 rozsudku odvolacího soudu) vyplývá přesvědčivý vztah mezi učiněnými skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů. Je zjevné, že soudy postupovaly při hodnocení důkazů důsledně podle §2 odst. 6 tr. ř. a učinily skutková zjištění, která řádně zdůvodnily. Důkazy hodnotily podle vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu a v odůvodnění rozhodnutí v souladu s požadavky §125 odst. 1 tr. ř. vyložily, jak se vypořádaly s obhajobou obviněného a proč jí neuvěřily. Jak přiléhavě připomněl státní zástupce ve svém vyjádření k dovolání obviněného, nelze za chybný či nepřípustný označit postup odvolacího soudu, který odvolání obviněného řádně přezkoumá, zabývá se v něm uplatněnými námitkami a posléze odkáže na již učiněné závěry soudu prvního stupně, s nimiž se ztotožnil (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. I. ÚS 31/12, ze dne 7. 1. 2010, sp. zn. III. ÚS 3189/09, či ze dne 25. 10. 2016, sp. zn. II. ÚS 1153/16, aj. nebo také rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci H. proti F. ze dne 19. 12. 1997, č. 20772/92). Navíc odvolací soud v posuzovaném případě, vypořádávaje se s odvolacími námitkami obviněného, neučinil pouhý odkaz na závěry soudu prvního stupně, ale sám akcentoval okolnosti, které jen dokládaly, že zde existoval řetězec přímých i nepřímých důkazů, které ve svém celku obviněného dostatečně usvědčují a vylučují reálnou verzi skutkového děje, který nabízela obhajoba. Není úkolem Nejvyššího soudu coby soudu dovolacího, aby jednotlivé důkazy znovu reprodukoval, rozebíral, porovnával a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy nižších stupňů hodnotily provedené důkazy v souladu s jejich obsahem, že se nedopustily žádné deformace důkazů, že ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů a že své hodnotící závěry jasně a logicky vysvětlily. To, že způsob hodnocení provedených důkazů nekoresponduje s představami dovolatele, není dovolacím důvodem a samo o sobě závěr o porušení pravidla in dubio pro reo či obecně zásad spravedlivého procesu a o nezbytnosti zásahu Nejvyššího soudu neopodstatňuje.
27. Pro úplnost lze nicméně doplnit, že pokud jde o jednání pod bodem 1. a) výroku o vině, podle odborného vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví mechanoskopie (č. listu 200, 201), stvrzeném svědkem T. K. (č. listu 737 až 738), byla zjištěna individuální shoda mezi odlitkem zachycujícím vtisky a sešinuté mechanoskopické stopy po násilné manipulaci (páčení) a stopami vytvořenými ručním zvedákem zajištěným při domovní prohlídce u obviněného. Ze závěru citovaného odborného vyjádření tedy vyplývá, že zmíněným upraveným ručním zvedákem bylo působeno na zárubně a dveře myslivecké chaty ve výroku o vině pod bodem 1. a) specifikované. Co se týče jednání pod bodem 1. b), podrobnou výpověď svědka M. H. (č. listu 740 až 742) považuje dovolací soud za logickou a jako celek přesvědčivou. Svědek obviněného jednoznačně identifikoval, poněvadž se s ním v minulosti setkal v rámci své profesní činnosti. Obviněný byl v policejních kruzích „legendou“, tudíž bylo snadné si jej zapamatovat. V souvislosti s jednáním pod bodem 2. je zapotřebí zdůraznit, že SIKA kleště zajištěné při domovní prohlídce u obviněného byly odcizeny z restaurace V., provozovatel uvedeného podniku – poškozený F. K.– je poznal (č. listu 222), přičemž podle odborného vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví mechanoskopie (č. listu 279 až 280), bylo těmito kleštěmi působeno na převlečné matice na redukčních ventilech k výčepnímu zařízení restaurace V. Dále je nezbytné akcentovat, že pokud jde o skutek pod bodem 3., kukla, rukavice, brašna i čepice s názvem FNK zajištěné při domovní prohlídce u obviněného zcela odpovídají věcem, které měl podle kamerového záznamu na sobě pachatel vloupání (viz č. listu 301 až 316). V daném kontextu nelze přehlédnout ani závěry odborného vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví trasologie (č. listu 351, 352), podle nichž se stopy zajištěné na místě činu shodují s otisky obuvi obviněného. Co se týče jednání pod body 4. a 5., pachové stopy, jež skutečně představují toliko nepřímý důkaz, nejsou důkazem osamoceným, jak ostatně připomněl i odvolací soud (str. 6 jeho rozsudku). Obviněného usvědčují rovněž závěry odborného vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví trasologie (č. listu 514, 515), záznamy z průmyslové kamery v objektu restaurace U M. v D. n. O. ve spojení se znalecký posudkem z oboru kriminalistika, odvětví forenzní biomechanika (č. listu 459 až 487), a fotodokumentace pořízená při domovní prohlídce dne 19. 1. 2016 (č. listu 62 a násl.) ve spojení s kamerovým záznamem (č. listu 425 a násl.).
28. Vzhledem k tomu, že obviněný svoje přesvědčení o vadné právní kvalifikaci založil na odlišných skutkových zjištěních, než ke kterým soudy po řádně provedeném dokazování dospěly, dovolací soud se posouzením skutků z hlediska hmotného práva nezabýval [srov. §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.].
29. Protože dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než jaký činí dovolání přípustným ustanovení §265b tr. ř., Nejvyšší soud je podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž na jeho podkladě podle §265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení, jež mu předcházelo. Rozhodl tak v neveřejném zasedání za splnění podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. 2. 2018
JUDr. Věra Kůrková
předsedkyně senátu