ECLI:CZ:NSS:2006:4.AS.50.2005
sp. zn. 4 As 50/2005 - 88
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce:
Ing. L. V. zastoupeného Mgr. Alešem Čápem, advokátem, se sídlem v Jihlavě, Divadelní 8,
proti žalovanému: Krajskému úřadu kraje Vysočina, odboru sekretariátu ředitele
a krajského živnostenského úřadu, se sídlem Jihlava, Žižkova 57, o kasační stížnosti žalobce
proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 2. 2005, č. j. 31 Ca 38/2004 – 61,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 2. 2005, č. j. 31 Ca 38/2004 – 61,
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Krajského soudu v Brně dne 1. 3. 2004 se žalobce domáhá
přezkoumání rozhodnutí žalovaného podle §65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního (dále jen „s. ř. s.“) ze dne 10. 12. 2003, č. j. KÚJI 18431/2003 PS, jímž žalovaný
správní orgán podle ustanovení §59 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní
řád) ve znění pozdějších předpisů, zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu
Polná, odboru správního ze dne 1. 10. 2003, č. j. 3201/601/03/3, a napadené rozhodnutí
potvrdil. Uvedeným rozhodnutím správního orgánu I. stupně bylo vyhověno návrhu J. Š.,
bytem P., N. H. 107, na zrušení údaje o místu trvalého pobytu jmenovaného s tím, že místem
jeho trvalého pobytu bude nadále sídlo ohlašovny, tj. P., H. n. 39.
Společně s podanou žalobou, jíž se stěžovatel domáhal zrušení uvedených rozhodnutí
správních orgánů obou stupňů, požádal též o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení
zástupce ve smyslu 35 odst. 7 a násl. s. ř. s., což odůvodňoval svou nepříznivou osobní
a ekonomickou situací. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 28. 5. 2004 žádost žalobce
o osvobození od soudních poplatků zamítl a zamítl též jeho návrh na ustanovení zástupce
pro řízení před soudem. V usnesení uvedl, že podle ustanovení §55 odst. 4 soudního řádu
správního se od odůvodnění tohoto usnesení upouští. Soud žalobce poučil,
že proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3 s. ř. s.
a contrario).
Následujícím usnesením ze dne 10. 8. 2004, č. j. 31 Ca 38/2004 – 26, vyzval soud
žalobce, aby do 10-ti dnů od doručení usnesení zaplatil soudní poplatek za řízení o žalobě
proti rozhodnutí správního orgánu, který činí podle položky č. 14a, bod 2, písm. a) Sazebníku
soudních poplatků 2000 Kč. Upozornil jej, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené
lhůtě zaplacen, řízení před soudem bude zastaveno. Současně žalobce poučil,
že proti tomuto usnesení není odvolání přípustné ve smyslu ustanovení §14 zákona
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.
Žalobce na toto usnesení reagoval podáním, v němž sdělil, že soudní poplatek
není schopen uhradit z důvodu nedostatku finančních prostředků, což dokládal fotokopiemi
několika dokladů o své finanční situaci.
Usnesením ze dne 30. 9. 2004, č. j. 31 Ca 38/2004 – 36, Krajský soud v Brně řízení
zastavil a současně vyslovil, že účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení. Poukázal
na to, že žalobce nesplnil svoji poplatkovou povinnost, která mu vznikla okamžikem podání
žaloby, ve smyslu ustanovení §4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích a neučinil
tak ani v dodatečné lhůtě určené mu soudem. Přitom podání ze dne 1. 9. 2004
není možné podle jeho obsahu považovat za opětovnou žádost o osvobození od soudních
poplatků. Proto soudu nezbylo, než řízení ve smyslu §9 odst. 1, věty za středníkem, zákona
o soudních poplatcích, zastavit. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 8. 11. 2004 a žalobce
v něm byl upozorněn na nepřípustnost opravných prostředků.
Dne 22. 11. 2004 podal žalobce kasační stížnost, jak proti usnesení Krajského soudu
v Brně ze dne 28. 5. 2004, č. j. 31 Ca 38/2004 – 23, jímž zamítl soud žádost žalobce
o osvobození od soudních poplatků a žádost o ustanovení právního zástupce pro řízení
před soudem, tak proti usnesení ze dne 30. 9. 2004, č. j. 31 Ca 38/2004 – 36, jímž bylo řízení
pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno. Žalobce navrhoval, aby Nejvyšší správní soud
podle §110 odst. 1 s. ř. s. obě usnesení zrušil a věc vrátil uvedenému soudu k dalšímu řízení.
V podané kasační stížnosti vyjádřil žalobce (dále jen „stěžovatel“) názor, že v jeho případě
jsou splněny podmínky též pro přiznání osvobození od soudních poplatků pro řízení o kasační
stížnosti. K výzvě soudu sdělil pak podáním ze dne 20. 1. 2005, že žádá o osvobození
od soudních poplatků, přičemž současně navrhl, aby mu soudem byl pro tato řízení ustanoven
zástupcem Mgr. Aleš Čáp, kterému již dříve pro podání kasační stížnosti udělil plnou moc.
Usnesením ze dne 21. 2. 2005, č. j. 31 Ca 38/2004 – 61, Krajský soud v Brně zamítl
žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků v řízení o kasační stížnosti
proti usnesení téhož soudu ze dne 28. 5. 2004, č. j. 31 Ca 38/2004 – 23, jakož i žádost
stěžovatele o osvobození od soudních poplatků pro řízení o kasační stížnosti proti usnesení
téhož soudu ze dne 30. 9. 2004, č. j. 31 Ca 38/2004 – 36. Dále zamítl návrh stěžovatele
na ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o obou výše uvedených kasačních
stížnostech. V odůvodnění rozhodnutí krajský soudu uvedl, že v projednávaných věcech
napadá stěžovatel kasačními stížnostmi usnesení uvedeného soudu, jejichž přezkum cestou
tohoto mimořádného opravného prostředku je vyloučen. Jde proto o návrhy,
které zjevně nemohou být úspěšné, jak to má na zřeteli ustanovení §36 odst. 3, věta druhá
s. ř. s. Stěžovatel tudíž z tohoto důvodu nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních
poplatků a soudu nezbylo, než jeho žádosti zamítnout. Krajský soud poté poukázal
na předpoklady, za nichž lze podle ustanovení §35 odst. 7, věty první před středníkem s. ř. s.
ustanovit navrhovateli zástupce, jímž může být i advokát. Stěžovatel však nesplňuje jednu
se zákonem obligatorně vyžadovaných podmínek pro možnost vyhovění jeho návrhu,
a tou je splnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků. Krajský soud
v této souvislosti upozornil, že stěžovatel je ostatně v případě obou kasační stížností
zastoupen advokátem a za tohoto stavu je tedy pojmově vyloučeno ustanovit mu advokáta
cestou soudního rozhodnutí.
Proti všem čtyřem (I., II., III., IV.) výrokům napadeného usnesení podal stěžovatel
včas kasační stížnost z důvodů uvedených v ustanoveních §103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s.,
tj. pro nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem
v předcházejícím řízení, jakož i pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti
nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popř. v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li
mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. Stěžovatel vyslovuje přesvědčení,
že jiná vada řízení před soudem spočívá v nepřípustnosti vydání napadeného rozhodnutí
podle Listiny základních práv a svobod – článku 3 odst. 3, podle něhož nikomu nesmí být
způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod a podle článku 37
odst. 2 Listiny, podle něhož má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy,
jinými státními orgány či orgány veřejné správy a to od počátku řízení, přičemž všichni
účastníci jsou si v řízení rovni. Každý se může přitom stanoveným postupem domáhat
svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu
podle článku 36 odst. 1 Listiny. Stěžovatel dále namítá též nepřezkoumatelnost správního
rozhodnutí nejen pro nesrozumitelnost, ale též pro nedostatek důvodů. Stěžovatel vytýká
soudu, že v napadeném usnesení předjímá, že opravný prostředek stěžovatele
je předem bezúspěšný. Vylučuje ho tím z možnosti domáhat se svých nároků před soudem.
Klade si otázku, zda i v případě, že by poplatník uhradil soudní poplatek z návrhu, by krajský
soud řízení nezastavil. Má za to, že ustanovení §35 odst. 7 s. ř. s. je formulováno nešťastně
a není mu zřejmé, na základě čeho dospěl krajský soud k závěru, že návrh nemůže být
zřejmě úspěšný. V odůvodnění rozhodnutí to totiž vysvětleno není. Zdůrazňuje ustanovení
§102 věty druhé s. ř. s., podle něhož je kasační stížnost přípustná proti každému rozhodnutí
krajského soudu ve správním soudnictví, není-li dále stanoveno jinak a na ustanovení §104,
které vymezuje případy nepřípustnosti kasační stížnosti. Dovozuje, že o takový případ
nepřípustnosti se však v dané věci nejedná. Navrhuje, aby Nejvyšší správní soud zrušil
napadené rozhodnutí Krajského soudu v Brně a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaný ve vyjádření kasační stížnosti vyjádřil s napadeným usnesením Krajského
soudu v Brně souhlas a navrhoval proto zamítnutí kasační stížnosti pro její nedůvodnost.
Za procesní situace, kdy stěžovatel podal kasační stížnost jak proti usnesení Krajského
soudu v Brně ze dne 28. 5. 2004, č. j. 31 Ca 38/2004 – 23, jímž byla zamítnuta žádost žalobce
o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení před soudem,
tak i kasační stížnost proti usnesení téhož soudu ze dne 30. 9. 2004, č. j. 31 Ca 38/2004 – 36,
jímž bylo zastaveno řízení pro nezaplacení soudního poplatku žalobcem, a konečně
též kasační stížnost proti dalšímu usnesení téhož soudu ze dne 21. 2. 2005, č. j. 31 Ca 38/2004
– 61, jímž byly zamítnuty žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků v řízení
o kasačních stížnostech podaných proti oběma předchozím usnesením a zamítnuty
též jeho návrhy na ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o týchž kasačních
stížnostech, je Nejvyšší správní soud toho názoru, že je třeba nejprve rozhodnout o podané
kasační stížnosti proti naposledy uvedenému usnesení, tj. usnesení ze dne 21. 2. 2005,
č. j. 31 Ca 38/2004 – 61, a proto tak také postupoval.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení Krajského soudu v Brně
v rozsahu kasační stížnosti a v rámci zde uplatněných důvodů (§109odst. 2, 3 s. ř. s.) a dospěl
k závěru, že kasační stížnost je důvodná.
Stěžovatel v kasační stížnosti výslovně uplatňuje důvody uvedené v §103 odst. 1
písm. a) a písm. d) s. ř. s., jimiž jsou: a ) nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení
právní otázky soudem v předcházejícím řízení, d) nepřezkoumatelnost spočívající
v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popř. v jiné vadě řízení
před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.
Podle ustanovení §36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné
prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních
poplatků. Dospěl-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost
zamítne. Podle ustanovení §35 odst. 7 s. ř. s. může předseda senátu navrhovateli (žalobci),
u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně
jeho práv, na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát.
Z obsahu spisu je zřejmé, že Krajský soud v Brně žádosti stěžovatele na osvobození
od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o žalobě nevyhověl (usnesením ze dne
28. 5. 2004), aniž by svůj postup odůvodnil. Uvedl, že proti tomuto usnesení nejsou opravné
prostředky přípustné. Dalším usnesením ze dne 30. 9. 2004 řízení zastavil pro nesplnění
poplatkové povinnosti stěžovatelem. Rovněž toto usnesení obsahuje poučení,
že proti němu není odvolání přípustné. Proti oběma těmto rozhodnutím podal stěžovatel
kasační stížnosti a současně požádal o osvobození od soudních poplatků pro řízení
o obou kasačních stížnostech a návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení
o týchž kasačních stížnostech. Žádosti a návrhy stěžovatele byly napadeným usnesením
ze dne 21. 2. 2005 Krajským soudem v Brně zamítnuty (celkem 4 výroky) s odůvodněním,
že kasačními stížnostmi jsou napadána usnesení soudu, jejichž přezkum cestou
tohoto mimořádného opravného prostředku je vyloučen; jde tudíž o návrhy,
které zjevně nemohou být úspěšné, jak to má na zřeteli §36 odst. 3 věta druhá s. ř. s.
Proto stěžovatel nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků a důsledně
tomu též podmínky pro ustanovení zástupce pro řízení o kasačních stížnostech soudem (§35
odst. 7 věta první před středníkem s. ř .s.).
Nejvyšší správní soud se s tímto posouzením věci Krajským soudem v Brně
neztotožňuje.
Nejvyšší správní soud předesílá, že v rámci řízení o kasační stížnosti stěžovatele
proti naposledy vydanému usnesení Krajského soudu v Brně nemůže předjímat úspěšnost
kasační stížnosti stěžovatele, kterou podal proti předchozím usnesením téhož soudu (ze dne
28. 5. 2004 a 30. 9. 2004). Jeho úkolem je posouzení důvodnosti kasační stížnosti podané
proti usnesení ze dne 21. 2. 2005. Je přesvědčen, že posouzení toho, zda může či nemůže být
kasační stížnost úspěšná, vzhledem k charakteru posuzované věci při rozhodování o žádosti
o osvobození od soudních poplatků pro řízení o kasační stížnosti a návrhu na ustanovení
zástupce pro řízení o kasační stížnosti, krajskému soudu nepřísluší. Krajský soud v Brně
nemůže předvídat, jak Nejvyšší správní soud v otázce úspěšnosti kasační stížnosti rozhodne,
a to tím spíše, že se jedná o případ, kdy kasační stížnost rozporuje mj. usnesení soudu,
jímž nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a nebylo vyhověno návrhu
na ustanovení zástupce pro řízení o žalobě, aniž by tento zamítavý závěr soudu
byl zdůvodněn. Navíc usnesení obsahovalo poučení o nepřípustnosti opravných prostředků,
což je v rozporu se stávající judikaturou ve věcech správního soudnictví. Následující
usnesení, jímž bylo řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku bylo pak odvislé
od výsledku posouzení žádosti o osvobození od soudních poplatků. Podle názoru Nejvyššího
správního soudu nejde v případě posuzování žádosti o osvobození od soudních poplatků
a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti o věci, v nichž by bez dalšího,
tj. bez meritorního posouzení, bylo možné deklarovat zjevnou neúspěšnost návrhu. Krajský
soud není oprávněn učinit si sám předběžný úsudek o právním názoru Nejvyššího správního
soudu. V posuzované věci u žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků
a jeho návrhu na ustanovení zástupce pro řízení o podaných kasačních stížnostech
tak Krajskému soudu v Brně toliko zbývalo posoudit, zda stěžovatel splňuje předpoklady
pro osvobození od soudních poplatků (ve smyslu zkoumání poměrů osobních, majetkových
a výdělkových), když jinak je pro řízení o kasační stížnosti zastoupení advokátem povinné
(§105 odst. 2 s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud dodává, že osvobozením účastníka, který doloží,
že nemá dostatečné prostředky, od soudních poplatků, plní soud povinnost zajistit účastníkům
stejné možnosti k uplatnění jejich práv podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv
a svobod, podle něhož se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva
u nezávislého a nestranného soudu. Osvobození od soudních poplatků proto nezávisí na volné
úvaze soudu; jsou-li splněny podmínky pro osvobození, je povinností soudu takové žádosti
účastníka řízení vyhovět. Rozhodnutí o žádosti musí odpovídat tomu, aby účastníku nebylo
jen pro jeho majetkové a sociální poměry znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo.
Objektivní nedostatek finančních prostředků by tedy neměl způsobit nemožnost dovolat
se svého práva u soudu. Závěr soudu však uvedeným požadavkům neodpovídá, neboť soud
se omezil pouze na konstatování, že kasační stížnost zjevně nemůže být úspěšná,
což uvedenému soudu, jak již bylo výše zdůrazněno, nepřísluší předesílat. Na tomto závěru
nemění nic ani skutečnost, že k sepisu kasační stížnosti zplnomocnil stěžovatel advokáta
Mgr. Aleše Čápa, pokud žádost o osvobození od soudních poplatků zdůvodňuje nedostatkem
finančních prostředků k zaplacení odměny advokátovi.
Nejvyšší správní soud k tomuto závěru uvádí, že v dalším řízení bude třeba,
aby krajský soud především vycházel při svém rozhodování o žádosti stěžovatel z podmínek
uvedených v ustanovení §36 odst. 3 s. ř. s., tj. posoudil, zda stěžovatel doložil,
že nemá dostatečné finančních prostředky a může mu být proto na jeho žádost usnesením
předsedy senátu přiznáno osvobození od soudních poplatků. Odepření posouzení
těchto předpokladů by za situace, pokud by stěžovatel podmínky pro osvobození od soudních
poplatků splňoval, ve svých důsledcích znamenalo odepření možnosti dovolat se svého práva
u Nejvyššího správního soudu.
Nejvyšší správní soud proto z důvodů uvedených v §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.,
tedy pro nezákonnost spočívající v nesprávném posouzením právní otázky soudem, pokládá
kasační stížnost za důvodnou, a proto napadené usnesení Krajského soudu v Brně zrušil a věc
vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. V dalším řízení je krajský soud vázán shora uvedeným
právním názorem (§110 odst. 3 s. ř. s.). V novém rozhodnutí rozhodne soud i o náhradě
nákladů řízení o této kasační stížnosti.
Teprve po tomto rozhodnutí Krajského soudu v Brně a znovu postoupení věci
Nejvyššímu správnímu soudu, rozhodne Nejvyšší správní soud o kasačních
stížnostech stěžovatele proti usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 28. 5. 2004,
č. j. 31 Ca 38/2004 – 23, a ze dne 30. 9. 2004, č. j. 31 Ca 38/2004 – 36.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. října 2006
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu