ECLI:CZ:NSS:2014:NAO.385.2014:105
sp. zn. Nao 385/2014 - 105
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobce: Přípravný
výbor na konání místního referenda o poloze osobního železničního nádraží v Brně
ve složení Mgr. J. P., RNDr. M. P., O. N., zastoupený Pavlem Uhlem, advokátem se sídlem
Kořenského 15, Praha 5, proti žalovanému: Statutární město Brno, se sídlem Dominikánské
náměstí 1, Brno, zastoupené Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem se sídlem Na Florenci
2116/15, Praha 1, o námitce podjatosti ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn.
65 A 5/2014,
takto:
Soudce Nejvyššího správního soudu v Brně JUDr. Radim Malík je v y l o u č e n
z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Ars 7/2014.
Odůvodnění:
Žalobce se podanou kasační stížností domáhá zrušení usnesení Krajského soudu
ze dne 10. 9. 2014, č. j. 65 A 5/2014 - 114, kterým byl zamítnut návrh na určení, že návrh
přípravného výboru pro konání místního referenda o poloze osobního železničního nádraží
v Brně ze dne 1. 8. 2014 na konání místního referenda nemá nedostatky.
Nejvyšší správní soud poučil žalobce o složení senátu, kterému byla věc podle rozvrhu
práce přidělena, a na toto poučení reagoval žalobce podáním, ve kterém vznesl námitku
podjatosti vůči soudci JUDr. Radanu Malíkovi. Tuto námitku odůvodnil tím, že z navržených
otázek referenda je zřejmé, že návrh na konání místního referenda se přímo týká určení polohy
osobního železničního nádraží v Brně. V této věci v současné době probíhá územní řízení,
jehož předmětem je umístění souboru staveb souhrnně označených jako „Přestavba železničního
uzlu Brno“. Proti územnímu rozhodnutí č. 239 vydanému v tomto územním řízení bylo podáno
odvolání a jedním z odvolatelů je Občanské sdružení Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu,
kterou zastupuje RNDr. M. P., který je současně i členem přípravného výboru na konání
místního referenda o poloze osobního železničního nádraží v Brně. Účastníkem předmětného
územního řízení je současně i soudce JUDr. Radan Malík, který v minulosti v tomto správním
řízení aktivně vystupoval. V průběhu územního řízení podal proti záměru umístění stavby několik
námitek, které byly zamítnuty, a proti předchozímu územnímu rozhodnutí podal odvolání.
Soudce JUDr. Radan Malík se vyjádřil k námitce podjatosti tak, že nemá žádný vztah
k věci, k účastníkům, ani k jejich zástupcům. Potvrdil však, že v minulosti byl jako spoluvlastník
nemovitostí v k.ú. Židenice účastníkem územního řízení, jehož předmětem bylo umístění
souboru staveb označených jako „Přestavba železničního uzlu Brno“, jakož i navazujícího
soudního řízení jako osoba zúčastněná na řízení. Posouzení uplatněné námitky jeho podjatosti
ponechal na úvaze soudu.
Podle ust. §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Podle citovaného ustanovení je důvodem pro vyloučení soudce z projednávání
a rozhodování věci jednak takový vnitřní vztah soudce k věci samé, k účastníkům či k jejich
zástupcům, že míra a povaha tohoto vztahu poskytuje důvod k pochybnostem
o jeho nepodjatosti a jednak skutečnost, že se podílel na jejím rozhodování již v předchozím
správním nebo soudním řízení. Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce
na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Pochybnosti o nepodjatosti soudce
pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům, kromě příbuzenských a obdobných vztahů,
mohou vzniknout i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský
či naopak zjevně nepřátelský.
Vyloučení soudce z důvodů uvedených v ust. §8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní
zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, přičemž příslušnost soudu
i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kdy je věc
odnímána soudu příslušnému a přikázána soudu, resp. soudci, jinému, je nutno chápat
jako postup výjimečný. Soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci
jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které reálně brání, aby rozhodoval v souladu
se zákonem nezaujatě a spravedlivě (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003,
č. j. Nao 19/2003 – 16; dostupné na www.nssoud.cz).
Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod,
je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost
soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis
důvěry občanů a jiných subjektů v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky).
Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (např. rozsudky ze dne 30. 9. 2005,
č. j. 4 As 14/2004 – 70 a ze dne 13. 4. 2010, č. j. Nao 13/2010 - 68) a také Ústavního soudu
plyne, že nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje vnitřní
psychický vztah soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba
nestrannost vnímat i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní
okolnosti, které v konkrétním případě vyvolávají oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce.
K této otázce se vyjádřil Ústavní soud např. v nálezu ze dne 7. 3. 2007, sp. zn. I. ÚS 722/05,
tak, že „vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv na skutečně prokázané
podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti“ (srov. též nález sp. zn. I. ÚS 167/94
ze dne 27. 11. 1996). V uvedeném nálezu Ústavní soud rovněž uvedl, „že subjektivní hledisko
účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání, rozhodování o této otázce se však musí dít
výlučně na základě hlediska objektivního. To znamená, že otázka podjatosti nemůže být postavena nikdy zcela
najisto; nelze ovšem vycházet pouze ze subjektivních pochybností osob zúčastněných na řízení, nýbrž
i z hmotněprávního rozboru skutečností, které k těmto pochybnostem vedou.“ Ústavní soud v citovaném
nálezu, obdobně jako např. v nálezu ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. III. ÚS 448/04, poukázal
na skutečnost, že rovněž judikatura Evropského soudu pro lidská práva vychází z dvojího testu
nestrannosti soudce: subjektivní test je založen na základě osobního přesvědčení soudce v dané
věci (personal conviction of a particular judge), objektivní test sleduje existenci dostatečných záruk,
že je možno v tomto ohledu vyloučit jakoukoliv legitimní pochybnost (guarantees sufficient to exclude
any legitimate doubt in this respect). Rozhodující pro výrok o podjatosti či nepodjatosti soudce
proto nemůže být ani hodnocení subjektivního pocitu soudce, ani hodnocení osobního vztahu
k účastníku řízení, nýbrž objektivní úvaha, zda s ohledem na zjištěné okolnosti případu lze mít
za to, že soudce by mohl být podjatý.
Nejvyšší správní soud zkoumal, v souladu s uvedenými východisky, zda lze mít na základě
objektivní úvahy za to, že soudce JUDr. Radan Malík by mohl být v dané věci podjatý. Přitom
vycházel z hmotněprávního rozboru skutečností, které k těmto pochybnostem vedou, a vzal
v úvahu, že postup, kdy je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému,
je postupem výjimečným.
Nesporné skutkové okolnosti, tj. účastenství v územním řízení, v němž soudce
JUDr. Radan Malík vyjadřoval podáváním námitek a podáním odvolání aktivně své procení
stanovisko, přičemž toto územní řízení má velmi úzkou souvislost s předmětem navrhovaného
místního referenda, vyvolávají z objektivního hlediska pochybnosti o jeho nepodjatosti.
V předmětném územním řízení se jedná o komplexní řešení umístění stavby, která zahrnuje
modernizaci a optimalizaci stávajících železničních tratí I. tranzitního železničního koridoru
na území města Brna, nové osobní nádraží a nové přestupní terminály, novou síť komunikací
potřebných pro zajištění obsluhy nového nádraží a související inženýrské stavby a provozní
soubory umožňující fungování budovaných zařízení. Z otázek, jak jsou v návrhu referenda
formulovány, pak je zřejmé, že návrh na konání referenda se přímo týká určení polohy osobního
železničního nádraží.
Jakkoliv tedy Nejvyšší správní soud akceptuje tvrzení soudce JUDr. Radana Malíka,
že se subjektivně necítí podjatý, akcentuje objektivní pohled a konstatuje, že nelze vyloučit
pochybnost o jeho nepodjatosti. Důvodem pro vyloučení soudce pro podjatost je totiž garance
spravedlivého procesu, jehož základním předpokladem je nezávislost a nestrannost, a nelze proto
připustit, aby soudce rozhodoval v případech, kdy by jeho osobní vztah k předmětu řízení mohl
vyvolávat pochyby, byť se třeba ve skutečnosti míjející s realitou.
Vzhledem tedy k tomu, že žalobcem namítané skutečnosti mohou být ve smyslu
ust. §8 odst. 1 s. ř. s. důvodem pro vyloučení soudce JUDr. Radana Malíka, rozhodl Nejvyšší
správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. října 2014
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu
O P R A V N É U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Eliškou Cihlářovou v právní
věci žalobce: Přípravný výbor na konání místního referenda o poloze osobního
železničního nádraží v Brně ve složení Mgr. J. P., RNDr. M. P., O. N., zastoupený Pavlem
Uhlem, advokátem se sídlem Kořenského 15, Praha 5, proti žalovanému: Statutární město
Brno, se sídlem Dominikánské náměstí 1, Brno, zastoupené Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem
se sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1, o námitce podjatosti ve věci vedené u Krajského soudu
v Brně pod sp. zn. 65 A 5/2014,
takto:
Výrok usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2014,
č. j. Nao 385/2014 – 105, se o p r a v u j e
takto:
Soudce Nejvyššího správního soudu v Brně JUDr. Radan Malík je v y l o u č e n
z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Ars 7/2014.
Odůvodnění:
Nejvyšší správní soud ve výroku usnesení ze dne 23. 10. 2014, č. j. Nao 385/2014 - 105,
uvedl nesprávné křestní jméno soudce, o jeho podjatosti bylo rozhodováno.
Podle ust. §54 odst. 4 s. ř. s. opraví předseda senátu v rozsudku i bez návrhu chyby
v psaní a počtech, jakož i jiné zřejmé nesprávnosti.
V souladu s citovaným ustanovením ve spojení s §120 s. ř. s. předsedkyně senátu
bez návrhu opravila zřejmou nesprávnost v chybném znění výroku předmětného usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. listopadu 2014
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu