ECLI:CZ:NSS:2015:NAO.276.2014:33
sp. zn. Nao 276/2014 - 33
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Tomáše Foltase a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobce: A. H., proti
žalovanému: Nejvyšší správní soud, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, v řízení o námitce
podjatosti ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 62 A 32/2014,
takto:
Námitka podjatosti se odmítá .
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal kasační stížností proti usnesení Krajského soudu
v Brně ze dne 5. 6. 2014, č. j. 62 A 32/2014 – 13, kterým byla odmítnuta jeho
žaloba, jíž se domáhal zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2014,
č. j. 9 As 72/2014 – 20. V kasační stížnosti vedené u Nejvyššího správního soudu
pod sp. zn. 7 As 112/2014, stěžovatel vznesl námitku podjatosti členů senátu 62 A
JUDr. Davidovi Rausovi, Mgr. Kateřině Kopečkové a Mgr. Petrovi Šebkovi. Řízení o kasační
stížnosti bylo usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 9. 2014, č. j. 7 As 112/2014 - 34,
zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku.
Podle ust. §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že předmětem této úpravy je vyloučení soudců
z projednávání a rozhodnutí věci. Základním předpokladem pro vyloučení je tedy skutečnost,
že soudci, jejichž podjatost účastník řízení namítá, mají v dané věci ještě činit nějaké procesní
úkony nebo rozhodovat o věci samé. Existence věci, kterou by soudci měli projednávat, činit
v ní nějaké procesní úkony nebo o ní rozhodovat je podmínkou řízení o námitce podjatosti.
Nedostatek této podmínky má za následek odmítnutí námitky podjatosti podle ust. §46
odst. 1 písm. a) s. ř. s. (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2004,
č. j. Nao 23/2004 - 55, publ. ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 408/2004, ze dne 15. 11. 2012,
č. j. Nao 76/2012 - 90, a ze dne 29. 11. 2012, č. j. Nad 61/2012 – 10, všechny dostupné
na www.nssoud.cz). Jedná-li se tedy o věc pravomocně skončenou, kde již nepřichází v úvahu,
aby soudci věc projednávali nebo či rozhodovali, není důvod o námitce podjatosti rozhodovat.
V projednávané věci bylo vedeno řízení o žalobě stěžovatele, která byla usnesením
Krajského soudu v Brně ze dne 5. 6. 2014, č. j. 62 A 32/2014 – 13, odmítnuta, přičemž následné
řízení o kasační stížnosti proti usnesení o odmítnutí žaloby bylo zastaveno usnesením Nejvyššího
správního soudu ze dne 18. 9. 2014, č. j. 7 As 112/2014 - 34. Pro rozhodování o podjatosti
soudců senátu 62 A proto není splněna podmínka řízení spočívající v existenci pravomocně
neskončeného řízení před Krajským soudem v Brně. Tento nedostatek je s ohledem na zastavení
řízení o kasační stížnosti proti usnesení o odmítnutí žaloby neodstranitelný. Nejvyšší správní soud
proto námitku podjatosti podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29.ledna 2015
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu