ECLI:CZ:NSS:2016:10.AS.194.2016:10
sp. zn. 10 As 194/2016 - 10
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna,
soudkyně Daniely Zemanové a soudce Pavla Molka v právní věci žalobce: A. H., proti
žalovanému: Krajský soud v Praze, se sídlem náměstí Kinských 5, Praha 5, proti usnesení
žalovaného ze dne 26. 4. 2016, čj. 48 A 38/2016-19, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20. 7. 2016, čj. 46 A 64/2016-18,
takto:
I. Kasační stížnost se od m ít á .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se podáním ze dne 2. 7. 2016 označeným mj. jako „žaloba proti usnesení
ČR-Krajského soudu v Praze“ domáhal u krajského soudu zrušení usnesení označeného v záhlaví.
Krajský soud usnesením uvedeným rovněž v záhlaví toto podání podle §46 odst. 1 písm. a)
s. ř. s. odmítl, neboť v uvedené věci nebyla dána pravomoc krajského soudu o podaném návrhu
rozhodnout. Žalobce (dále též „stěžovatel“) proti usnesení krajského soudu podal kasační
stížnost.
[2] Kasační stížnost je nutno odmítnout pro nepřípustnost podle §46 odst. 1 písm. d)
ve spojení s §120 s. ř. s., a to z dále uvedených důvodů.
[3] Nejvyšší správní soud předně konstatuje, že nyní projednávaná kasační stížnost
je další z řady věcí, v nichž stěžovatel podává opakované žaloby a další podání, které směřuje
proti aktům rozhodovací činnosti soudů. Jak je zdejšímu soudu známo z jeho činnosti,
stěžovatel obdobný postup volil i v mnoha jiných věcech (srov. např. řízení vedená u tohoto
soudu pod sp. zn. 1 As 61/2016, 1 As 55/2016, 1 As 5/2015, 6 As 261/2014, 6 As 251/2014,
3 As 179/2014, 2 As 163/2014, 2 As 162/2014, 7 As 134/2014 atd.). Stěžovatel v těchto věcech
podává „správní žaloby“ proti rozhodnutím soudů vydaným (zejména) ve správním soudnictví.
Poté, co krajský soud takové žaloby usnesením odmítne, stěžovatel buď daná usnesení napadne
další žalobou, nebo proti nim podá kasační stížnost. Nejvyšší správní soud kasační stížnosti
stěžovatele v těchto věcech buď odmítne, anebo řízení o nich zastaví pro nezaplacení soudního
poplatku poté, co žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků zamítne
s odůvodněním, že se v daných věcech jedná o „zjevně neúspěšné návrhy“ ve smyslu
§36 odst. 3 s. ř. s. Rozhodnutí NSS pak stěžovatel napadá dalšími „správními žalobami“,
čímž v konečném důsledku vytváří jakýsi „bludný kruh“, v němž se již dávno ztratila podstata
věci, ve které se původně soudil.
[4] V nynější věci stěžovatel brojí kasační stížností opět proti usnesení, kterým krajský soud
odmítl jeho „správní žalobu“ proti usnesení tohoto soudu. Jakkoliv je kasační stížnost formálně
přípustná, s ohledem na okolnosti, za nichž stěžovatel uplatňuje svá práva (a to zejména právo
na soudní ochranu), nelze považovat podání kasační stížnosti za výkon subjektivního
práva v souladu s právním řádem. Chování stěžovatele naopak naplňuje znaky zneužití
práva, které NSS vymezil např. v rozsudku ze dne 10. 11. 2005, čj. 1 Afs 107/2004 - 48,
č. 869/2006 Sb. NSS. Zneužitím práva se rozumí „situace, kdy někdo vykoná své subjektivní
právo k neodůvodněné újmě někoho jiného nebo společnosti; takovéto chování, jímž se dosahuje výsledku
nedovoleného, je jenom zdánlivě dovolené“ (srov. k tomu též usnesení NSS ze dne 13. 11. 2014,
čj. 10 As 226/2014-16).
[5] Z výše uvedených důvodů soud kasační stížnost odmítl podle §46 odst. 1
písm. d) za použití §120 s. ř. s. (shodně též cit. usnesení NSS čj. 10 As 226/2014-16).
V souladu se zásadou hospodárnosti řízení NSS nepřistoupil k provedení dalších procesních
úkonů, tj. stěžovatele nevyzýval k zaplacení soudního poplatku, ani k doložení zastoupení
advokátem. Nejvyšší správní soudu ostatně stejným způsobem uchopil i jinou stěžovatelovu věc
(viz usnesení NSS ze dne 21. 7. 2016, čj. 10 As 167/2016-8).
[6] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti soud rozhodl v souladu s §60 odst. 3 věty
první za použití §120 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. srpna 2016
Zdeněk Kühn
předseda senátu