ECLI:CZ:NSS:2016:7.AZS.207.2016:32
sp. zn. 7 Azs 207/2016 - 32
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra
a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobců: a) A. T., b) H. T.,
c) nezl. A. T., zastoupeni Mgr. Jindřichem Lechovským, advokátem se sídlem Sevastopolská
378/16, Praha 10, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v
řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 8. 2016,
č. j. 63 Az 10/2016 - 68,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I.
[1] Rozhodnutím ze dne 11. 4. 2016, č. j. OAM-731/ZA-ZA05-P17-2015, a rozhodnutím
ze dne 11. 4. 2016, č. j. OAM-729/ZA-ZA05-P17-2015, Ministerstvo vnitra, odbor azylové
a migrační politiky (dále jen „žalovaný“) neudělilo žalobcům mezinárodní ochranu podle §12 až
§14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
II.
[2] Proti výše uvedenému rozhodnutí podali žalobci žaloby, které byly usnesením krajského
soudu spojeny ke společnému řízení pod spisovou značkou 63 Az 10/2016. Žaloba byla následně
zamítnuta v záhlaví uvedeným rozsudkem.
III.
[3] Proti rozsudku krajského soudu podali žalobci (dále jen „stěžovatelé“) kasační stížnost, jíž
se domáhali zrušení tohoto rozsudku a vrácení věci k dalšímu řízení. Stěžovatelé namítali
pochybení v řízení před krajským soudem, která jsou důvodem k podání kasační stížnosti podle
§103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
[4] V kasační stížnosti stěžovatelé uvedli, že v průběhu správního řízení před správním
orgánem namítali, že jsou rusky hovořící, a z tohoto důvodu jim při návratu na Ukrajinu hrozí
nebezpečí, což bylo dle stěžovatelů podloženo vlastními negativními zážitky s nezákonným
chováním vojensky činných jednotek. Stěžovatelé dále uvedli, že se žalovaný těmito tvrzeními
vůbec nezabýval a ani náznakem nevyhodnotil relevanci těchto důvodů. Dle stěžovatelů se dále
žalovaný ve svém rozhodnutí nevyjádřil k tomu, zda hrozí újma ruskojazyčným obyvatelům
na Ukrajině, popřípadě přímo v dotčené části Ukrajiny. Z tohoto důvodu považují stěžovatelé
rozhodnutí žalovaného za nepřezkoumatelné.
[5] Stěžovatelé zároveň namítli, že se krajský soud nezabýval podstatou žalobní námitky, tedy
tím, zda se žalovaný dostatečně vypořádal s obavami stěžovatelů z pronásledování z důvodu
jejich příslušnosti k ruské menšině na Ukrajině, ale pokusil se otázku sám meritorně posoudit,
přičemž odkázali na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2008,
č. j. 8 Afs 66/2008 – 71. Stěžovatelé zdůraznili, že pokus krajského soudu o vypořádání
se s předmětnou otázkou nemůže žádným způsobem zhojit absentující posouzení otázky
žalovaným.
IV.
[6] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozsudek krajského soudu vypořádal
obsah jednotlivých žalobních námitek v potřebném rozsahu a v souladu s příslušnými zákonnými
ustanoveními. Žalovaný se neztotožnil ani s názorem stěžovatelů ohledně námitky
nepřezkoumatelnosti, neboť dle jeho mínění stěžovatelé neprokázali žádnou okolnost, která by
svědčila o přesahu vlastních zájmů. Žalovaný byl přesvědčen, že z jeho strany ani ze strany
krajského soudu nedošlo k porušení právních předpisů či mezinárodních závazků ČR nebo
k vadám v průběhu řízení, a z tohoto důvodu navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost
odmítl podle §104a odst. 1 s. ř. s. a v případě, že Nejvyšším správním soudem nebudou shledány
důvody k odmítnutí kasační stížnosti, navrhl její zamítnutí pro nedůvodnost.
V.
[7] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných
důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout
z úřední povinnosti (§109 odst. 3, 4 s. ř. s.).
[8] Vzhledem k tomu, že se v projednávané věci jedná o kasační stížnost ve věci mezinárodní
ochrany, zabýval se Nejvyšší správní soud v souladu s §104a s. ř. s. otázkou, zda podaná kasační
stížnost svým významem přesahuje vlastní zájmy stěžovatelů. Není-li tomu tak, Nejvyšší správní
soud takovou kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou. Institut nepřijatelnosti a jeho dopady
do soudního řízení správního Nejvyšší správní soud podrobně vyložil v usnesení
ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, publ. pod č. 933/2006 Sb. NSS, v němž interpretoval
neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou kasační stížnost se dle výše
citovaného rozhodnutí může jednat v následujících typových případech: (1) kasační stížnost
se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec nebo nebyly plně vyřešeny judikaturou
Nejvyššího správního soudu; (2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní
judikaturou řešeny rozdílně; (3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikaturní
odklon; (4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní
pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele.
[9] K obecné námitce nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany
odkazuje Nejvyšší správní soud na svou ustálenou judikaturu, zejména pak na rozsudek
ze dne 5. 3. 2015, č. j. 9 Azs 322/2014 – 46, nebo rozsudek ze dne 13. 11. 2014,
č. j. 5 Azs 126/2014 – 31.
[10] Co se týče námitky stěžovatelů ohledně bezpečnostní situace pro rusky hovořící osoby
na Ukrajině, ztotožnil se Nejvyšší správní soud s tvrzením žalovaného i krajského soudu, přičemž
odkazuje na usnesení ze dne 30. 9. 2014, č. j. 3 Azs 90/2014 – 20, nebo na usnesení
ze dne 18. 3. 2015, č. j. 3 Azs 237/2014 – 25, která se bezpečnostní situaci rusky hovořícího
obyvatelstva na Ukrajině věnují.
[11] Nejvyšší správní soud shrnuje, že v dané právní věci nevystala otázka, která by dosud
nebyla v judikatuře Nejvyššího správního soudu řešena, nebo byla vyřešena rozdílně, zároveň
nebyl shledán důvod, pro nějž by bylo nutné učinit judikaturní odklon. Krajský soud
se nedopustil zásadního pochybení a posoudil věc v souladu s konstantní judikaturou.
[12] Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu tedy
poskytuje dostatečnou odpověď na námitky uvedené v kasační stížnosti a Nejvyšší správní soud
neshledal žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Proto kasační
stížnost jako nepřijatelnou podle ustanovení §104a odst. 1 s. ř. s. odmítl.
[13] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o §60 odst. 3 větu první s. ř. s.
ve spojení s §120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. prosince 2016
Mgr. David Hipšr
předseda senátu