ECLI:CZ:NSS:2016:NAO.241.2016:31
sp. zn. Nao 241/2016 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Filipa Dienstbiera a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: J. V., proti
žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha
2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 3. 2016, č. j. 2016/8237-421/1, vedené u
Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 22 A 29/2016, v řízení o námitce podjatosti vůči soudcům
krajského soudu,
takto:
Soudci Krajského soudu v Brně JUDr. Eva Lukotková, JUDr. Lukáš Hlouch, JUDr. Jana
Kubenová a JUDr. Petr Polách nejsou v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí věci
vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 22 A 29/2016.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Úřad práce ČR, krajská pobočka ve Zlíně, rozhodnutím ze dne 14. 12. 2015,
č. j. ZLA-5512/2015-I.EZ_ŠU-Ž, vyřadil žalobce z evidence uchazečů o zaměstnání pro neplnění
podmínek stanovených v individuálním akčním plánu bez vážného důvodu. Žalovaný zamítl
odvolání žalobce shora označeným rozhodnutím.
[2] Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Brně. Krajský soud
sdělil žalobci přípisem ze dne 14. 6. 2016, že v souladu s rozvrhem práce jeho věc projedná
a rozhodne samosoudkyně JUDr. Eva Lukotková, v případě její nepřítomnosti pak zastupující
samosoudci JUDr. Lukáš Hlouch nebo JUDr. Jana Kubenová.
[3] Podáním ze dne 21. 6. 2016 žalobce vznesl námitku podjatosti vůči JUDr. Lukotkové
a „všem přísedícím“, kterou odůvodnil poukazem na všechna předchozí řízení, která
JUDr. Lukotková vedla ve věcech žalobce. Podle žalobce „[j]e zde dán jasný zřetel spojitosti k poměru
k věci, a to všech přísedících včetně JUDr. Kubenové “. Tito samosoudci se podílí na řízení o žalobách
žalobce, kterého jednoznačně poškodili „na právech vymahatelnosti dovolat se zákonného nároku
základních lidských práv“. To podle žalobce vedlo k jeho diskriminaci a odepření jeho zákonných
nároků. Dovolává se práva na spravedlivý proces, jak je vymezeno v rozsudku Nejvyššího
správního soudu ze dne 30. 9. 2005, č. j. 4 As 14/2004 – 70.
[4] Krajský soud v Brně předložil Nejvyššímu správnímu soudu spis k rozhodnutí o námitce
podjatosti podle §8 odst. 5 s. ř. s. spolu s vyjádřením soudců úseku správního soudnictví
JUDr. Evy Lukotkové, JUDr. Lukáše Hloucha, JUDr. Jany Kubenové a JUDr. Petra Polácha.
Soudci shodně prohlásili, že se necítí být podjatí a že k žalobci ani k posuzované věci nemají
žádný osobní vztah.
II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[5] Nejvyšší správní soud se zabýval námitkou podjatosti pouze ve vztahu k JUDr. Evě
Lukotkové a samosoudcům, kteří by podle platného rozvrhu práce Krajského soudu v Brně pro
rok 2016 zastupovali JUDr. Lukotkovou v případě její nepřítomnosti (těmito soudci jsou
JUDr. Lukáš Hlouch, JUDr. Jana Kubenová a JUDr. Petr Polách). Pouze tito soudci se totiž
mohou s ohledem na rozvrh práce podílet na projednání a rozhodnutí věci vedené krajským
soudem pod sp. zn. 22 A 29/2016. Z námitky podjatosti se dá ostatně dovodit, že „všemi
přísedícími “ žalobce označil právě zastupující samosoudce.
[6] Námitka podjatosti vznesená žalobcem ve věci sp. zn. 22 A 29/2016 podáním ze dne
21. 6. 2016 není důvodná.
[7] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, pokud
se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou také soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[8] Za poměr k věci ve smyslu citovaného ustanovení se považuje přímý zájem soudce
na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl rovněž soudce, který
by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání nebo ze spisu.
Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům pak mohou
vedle vztahů příbuzenských a obdobných vzniknout i tehdy, je-li vztah soudce k účastníkům,
popř. jejich zástupcům nepřiměřeně přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
[9] Námitka podjatosti, kterou účastník řízení může uplatnit podle §8 odst. 5 s. ř. s., musí být
zdůvodněna a účastník řízení musí uvést konkrétní skutečnosti, z nichž tvrzenou podjatost
dovozuje. Rozhodnutí o vyloučení soudce totiž představuje výjimku z ústavní zásady, podle které
nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, přičemž příslušnost soudu i soudce stanoví
zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým je věc odnímána
příslušnému soudu nebo soudci a přikázána jinému soudu nebo soudci, je vyhrazen pouze
pro ojedinělé případy. Soudce může být vyloučen z projednání a rozhodnutí přidělené věci
jen ze skutečně závažných důvodů, které mu brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě
a spravedlivě.
[10] Žalobce odůvodnil námitku podjatosti jmenovaných soudců krajského soudu výlučně
jejich postupem a rozhodnutím ve věcech, v nichž vystupoval jako účastník řízení. Již
ze samotného §8 odst. 1 poslední věty jednoznačně vyplývá, že soudce nemůže být vyloučen
z rozhodování věci pouze proto, že rozhodoval v jiné věci téhož žalobce. Tento závěr opakovaně
potvrdila i judikatura Nejvyššího správního soudu (viz např. rozsudek ze dne 19. 3. 2008,
č. j. 6 Ads 123/2007 – 53, usnesení ze dne 13. 11. 2014, čj. Nao 389/2014 – 40, nebo ze dne
29. 10. 2015, čj. Nao 287/2015 – 29).
[11] Jiné konkrétní skutečnosti, které by zavdávaly pochybnost o nepodjatosti soudkyně
JUDr. Lukotkové či dalších zastupujících soudců v dané věci, žalobce neuvedl. Takové
skutečnosti nevyplývají ani z vyjádření dotčených soudců, ani z předloženého spisu krajského
soudu.
[12] Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že soudci Krajského soudu v Brně JUDr. Eva
Lukotková, JUDr. Lukáš Hlouch, JUDr. Jana Kubenová a JUDr. Petr Polách nejsou vyloučeni
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 22 A 29/2016.
[13] Pro úplnost soud podotýká, že se zabýval i včasností uplatněné námitky. Poučení
o možnosti namítat podjatost bylo žalobci doručeno dne 16. 6. 2016. Posledním dnem lhůty
jednoho týdne podle §8 odst. 5 s. ř. s. byl čtvrtek 23. 6. 2016. Podání žalobce, jehož součástí byla
námitka podjatosti, bylo datováno dne 21. 6. 2016 a podle razítka podatelny krajského soudu bylo
soudu doručeno poštou dne 24. 6. 2016 v 8:20 hod. Přestože ve spisu krajského soudu není
založena obálka, z níž by bylo patrno, kdy žalobce předal podání k poštovní přepravě, soud toto
datum nezjišťoval. Byla-li totiž námitka doručena krajskému soudu dne 24. 6. 2016 poštou, pak
s největší pravděpodobností byla podána k poštovní přepravě již před tímto datem, tedy v rámci
zákonné lhůty končící dne 23. 6. 2016. S ohledem na zjevnou bezdůvodnost námitky soud
v souladu se zásadou procení ekonomie nezjišťoval přesné datum skutečného podání k poštovní
přepravě a posoudil včasnost námitky v pochybnostech vzniklých pochybením ze strany
krajského soudu, který nezaložil do spisu originál či kopii obálky, ve prospěch žalobce.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. října 2016
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu