ECLI:CZ:NSS:2022:6.AS.156.2022:20
sp. zn. 6 As 156/2022 - 20
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Veroniky Juřičkové
a soudců Tomáše Langáška a Filipa Dienstbiera v právní věci žalobkyně: Saša - Sun s.r.o.,
sídlem Tovární 629, Chomutov, zastoupená Mgr. Radkem Salajkou, LL.M., advokátem, sídlem
Hlubočepská 1156/38b, Praha 5, proti žalovanému: Energetický regulační úřad, sídlem
Masarykovo náměstí 91/5, Jihlava, týkající se žaloby proti rozhodnutí Rady Energetického
regulačního úřadu ze dne 8. 2. 2022, č. j. 13917-153/2010-ERU, o kasační stížnosti žalobkyně
proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 6. 2022, č. j. 30 A 41/2022 - 66,
takto:
I. Kasační stížnost žalobkyně se od m ít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalobkyni se v rac í zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, který bude
vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení
k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Radka Salajky, LL.M., advokáta.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) napadla žalobou ze dne 11. 4. 2022 rozhodnutí Rady
Energetického regulačního úřadu označené v záhlaví tohoto usnesení. Krajský soud v Brně řízení
o žalobě zastavil usnesením ze dne 30. 5. 2022, č. j. 30 A 41/2022 - 62, pro včasné nezaplacení
soudního poplatku.
[2] Vzhledem k tomu, že stěžovatelka dne 3. 6. 2022 uhradila na účet krajského soudu částku
3 000 Kč jako soudní poplatek za podanou žalobu, krajský soud usnesením označeným v záhlaví
tohoto usnesení (napadeným kasační stížností) rozhodl o jeho vrácení stěžovatelce. Krajský soud
vrácení soudního poplatku odůvodnil §10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích, podle kterého soud vrátí poplatek z účtu soudu, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl
povinen. Dle krajského soudu stěžovatelka uhradila soudní poplatek v době, kdy k tomu již nebyla
povinna, neboť řízení o žalobě bylo pravomocně zastaveno.
[3] Stěžovatelka napadla usnesení krajského soudu, kterým jí byl vrácen zaplacený soudní
poplatek, kasační stížností, v níž upozornila na skutečnost, že kasační stížností napadla také
usnesení krajského soudu ze dne 30. 5. 2022, č. j. 30 A 41/2022 - 62, kterým bylo zastaveno
řízení o žalobě. Stěžovatelka nesouhlasí se zastavením řízení pro nezaplacení soudního poplatku,
a proto odmítá také vrácení soudního poplatku napadeným usnesením. V kasační stížnosti
stěžovatelka dále uplatnila argumentaci zpochybňující především zákonnost zastavení řízení
o žalobě ze strany krajského soudu.
[4] Žalovaný v podaném vyjádření poukázal na skutečnost, že kasační stížnost směřující
proti usnesení o vrácení soudního poplatku je nepřípustná. Nejvyšší správní soud by ji proto měl
odmítnout.
[5] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost není přípustná.
[6] Podle §104 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), kasační
stížnost, která směřuje jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu, je nepřípustná.
[7] Nejvyšší správní soud již v usnesení ze dne 18. 7. 2007, č. j. 9 Afs 45/2007 - 91,
na něž v podaném vyjádření odkázal též žalovaný, dospěl k závěru, že rozhodování krajských
soudů o vrácení soudního poplatku je rozhodováním o nákladech řízení. Kasační stížnost
směřující proti usnesení o vrácení soudního poplatku je proto nepřípustná: „Jakkoli je soudní
poplatek specifickým institutem, svou povahou spíše fiskálním, v soudním řízení plní funkci blízkou podmínkám
řízení a rozhodování o něm zákon svěřuje, jak již bylo výše řečeno, do pravomoci soudů v rámci rozhodování
o nákladech řízení. Ustanovení §57 odst. 1 s. ř. s. totiž jednoznačně soudní poplatky do nákladů řízení
zahrnuje. Rozhodnutí o vrácení soudního poplatku navíc žádným způsobem nezasahuje do práv účastníka řízení
tak, aby mohl být dán některý ze zákonem stanovených důvodů pro podání kasační stížnosti ve smyslu ustanovení
§103 odst. 1 s. ř. s.“
[8] Nejvyšší správní soud současně doplňuje, že napadené usnesení o vrácení soudního
poplatku je možno považovat taktéž za rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení
ve smyslu §104 odst. 3 písm. b) s. ř. s., podobně jako např. usnesení obsahující výzvu
k zaplacení soudního poplatku (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 4. 2005,
č. j. 2 As 2/2005 - 37, nebo ze dne 27. 2. 2006, č. j. 5 As 15/2005 - 47), proti kterému rovněž
není kasační stížnost přípustná.
[9] Většina argumentace, kterou stěžovatelka v kasační stížnosti uplatnila, pak směřuje spíše
proti usnesení krajského soudu, kterým bylo řízení zastaveno pro včasné nezaplacení soudního
poplatku. Rozhodnutí o vrácení poplatku tak stěžovatelka napadá toliko jako procesní důsledek
usnesení o zastavení řízení, které mu předcházelo. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka napadla
usnesení o zastavení řízení o žalobě samostatnou kasační stížností, bude jí soudní ochrana
poskytnuta v řízení vedeném pod sp. zn. 8 As 145/2022, a tedy nedochází k odmítnutí přístupu
k soudu. Dojde-li v řízení vedeném pod sp. zn. 8 As 145/2022 ke zrušení usnesení krajského
soudu o zastavení řízení o žalobě, nic nebrání tomu, aby stěžovatelka byla v dalším řízení
krajským soudem opětovně vyzvána k zaplacení soudního poplatku za podanou žalobu.
[10] Ani nesprávné poučení krajského soudu o tom, že proti jeho rozhodnutí je kasační
stížnost přípustná, nemůže založit její přípustnost (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
25. 11. 2004, č. j. 3 Ads 37/2004 - 36, č. 737/2006 Sb. NSS).
[11] Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl podle §104 odst. 2 s. ř. s. [ve spojení
s §46 odst. 1 písm. d) a §120 s. ř. s.] jako nepřípustnou.
[12] Výrok usnesení o náhradě nákladů řízení je odůvodněn §60 odst. 3 ve spojení s §120
s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační
stížnost odmítnuta.
[13] Jelikož byla kasační stížnost odmítnuta, Nejvyšší správní soud zároveň rozhodl o vrácení
již zaplaceného soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč dle §10 odst. 3 věta třetí
zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Zaplacený soudní poplatek bude vyplacen
k rukám zástupce stěžovatelky ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení (§10a odst. 1
zákona o soudních poplatcích).
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. září 2022
Mgr. Ing. Veronika Juřičková
předsedkyně senátu