ECLI:CZ:US:2012:1.US.2445.12.1
sp. zn. I. ÚS 2445/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 28. srpna 2012 v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů ve věci navrhovatelky V. D., zastoupené JUDr. Vladimírem Dvořáčkem, advokátem se sídlem Křižíkova 16, 186 00 Praha 8, o ústavní stížnosti proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Formálně bezvadným návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatelka napadla postup Obvodního soudu pro Prahu 6, spočívající v tom, že soud navrhovatelku přípisem ze dne 16. dubna 2012 sp. zn. 37 Nt 434/1995 vyzval k nástupu trestu uloženého jí rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. května 1991 sp. zn. 1 T 103/1990 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 10. července 1991 sp. zn. 8 To 261/1991.
Navrhovatelka v této souvislosti připojila přípis Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 31. března 2011 sp. zn. 1 T 103/2011, v němž se chronologicky popisuje vývoj událostí spjatý s posuzováním promlčecí doby směřující k nastoupení výkonu trestu uloženého předmětnými rozhodnutími. Navrhovatelka úvahám v tomto přípise uvedeným vytýká, že její pobyt v Irské republice je kvalifikován z pohledu §68 odst. 2 trestního zákona (zákona č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů) jakožto doba, která se nezapočítává do promlčecí doby výkonu trestu, protože trest nebylo možno vykonat proto, že se odsouzený zdržoval v cizině. Namítá, že se sice od července 2003 v Irské republice skutečně zdržovala, nicméně tato je členem Evropské unie, pročež nic nebránilo vydání Evropského zatýkacího rozkazu a tedy pozitivní činnosti soudu směřující k nástupu výkonu trestu.
Navrhovatelka se tímto přístupem soudu cítí být dotčena ve svém ústavně zaručeném právu na osobní svobodu, zakotveném v čl. 8 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod. Domáhá se, aby Ústavní soud vydal nález, jímž by bylo vysloveno, že postup, kdy byla přípisem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 16. dubna 2012 sp. zn. 37 Nt 434/1995 vyzvána k nástupu trestu jí uloženého rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. května 1991 sp. zn. 1 T 103/1990 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 10. července 1991 sp. zn. 8 To 261/1991, je porušením jejího ústavního práva na osobní svobodu, zaručeného čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a aby Ústavní soud Obvodnímu soudu pro Prahu 6 uložil, aby upustil od úkonů směřujících k realizaci uvedeného výkonu trestu.
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Dle judikatury Nejvyššího soudu, jíž lze předložený výkladový problém připodobnit, stavení doby promlčení trestního stíhání podle §67 odst. 2 písm. b) trestního zákona způsobuje jakýkoli pobyt pachatele v cizině; "proto do promlčecí doby se nezapočítává každá doba, po kterou se pachatel zdržoval v cizině, a to bez ohledu na to, z jakých důvodů se tak stalo" (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2003, sp. zn. 3 Tdo 746/2002, publikované v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod č. T 563 ve Svazku 24/2003; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2008 sp. zn. 8 Tdo 1108/2008, usnesení ze dne 27. listopadu 2008 sp. zn. 8 Tdo 1044/2008 nebo usnesení ze dne 27. října 2009 sp. zn. 8 Tdo 865/2009). Uvedené dopadá i na výklad ustanovení §68 odst. 2 trestního zákona, a to s ohledem na povahu a srovnatelnost zákonné dikce.
Ústavní soud za této situace uzavírá, že navrhovatelkou kritizovaná interpretace §68 odst. 2 trestního zákona provedená obecným soudem není výrazem svévole, je interpretací nestojící v rozporu s obsahem jak právní praxí, tak i doktrínou obecně akceptovaných výkladových metod (srov. kupř. nálezy sp. zn. III. ÚS 303/04, III. ÚS 677/07, IV. ÚS 1181/07), přičemž ani není v daném případě projevem zjevného a neodůvodněného vybočení ze standardů výkladu, jenž je v soudní praxi respektován (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 85/06).
Ústavní soud proto stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. srpna 2012
Vojen Güttler
předseda senátu Ústavního soudu