infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 02.02.2016, sp. zn. II. ÚS 3415/15 [ usnesení / ZEMÁNEK / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2016:2.US.3415.15.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2016:2.US.3415.15.1
sp. zn. II. ÚS 3415/15 Usnesení Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti stěžovatelů 1) T. R., 2) nezl. T. R., 3) nezl. B. R. a 4) H. R., stěžovatel 1) a stěžovatelka 4) zastoupeni Mgr. Ing. Daliborem Rakoušem, advokátem, se sídlem Wenzigova 1004/14, Praha 2, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 17. 8. 2015, sp. zn. 0 Nc 40045/2015 a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 10. 2015, sp. zn. 28 Co 394/2015, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 22. 11. 2015 napadli stěžovatelé v záhlaví uvedená rozhodnutí. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje formální náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Ústavní stížnost doručená Ústavnímu soudu dne 22. 11. 2015 nesplňovala formální náležitosti návrhu ve smyslu zákona o Ústavním soudu, neboť k ní především nebyla přiložena plná moc advokáta k zastupování stěžovatelů před Ústavním soudem (§30 a §31 zákona o Ústavním soudu), ani kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva (§72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu). Dne 22. 12. 2015 byla Ústavnímu soudu doručena plná moc ze dne 30. 11. 2015 udělená prvním stěžovatelem a čtvrtou stěžovatelkou Mgr. Ing. Rakoušovi k zastupování před Ústavním soudem. Výzvou ze dne 6. 1. 2016, doručenou dne 12. 1. 2016, byl Mgr. Ing. Dalibor Rakouš upozorněn na přetrvávající nedostatky návrhu, k jejichž odstranění byla stanovena lhůta deseti dnů od doručení výzvy. Zároveň tato výzva obsahovala poučení, že v případě neodstranění vytknutých nedostatků ve stanovené lhůtě bude ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnuta. Kopii napadeného rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva stěžovatelů však Ústavní soud do dnešního dne neobdržel, přičemž stěžovatelé, ani jejich právní zástupce, o prodloužení lhůty k odstranění vad nepožádali. Z několika desítek dalších řízení o ústavních stížnostech, které stěžovatelé vedli a vedou, lze přitom zjistit, že vadný procesní postup volí opakovaně, ačkoli byli Ústavním soudem mnohokrát poučeni, jaké náležitosti vyžaduje zákon o Ústavním soudu pro řádné podání ústavní stížnosti a opakovaně byli (často bezvýsledně) vyzýváni k odstranění vad svých podání (blíže viz např. rozhodnutí ve věci pod sp. zn. IV. ÚS 588/14, II. ÚS 492/15, III. ÚS 1059/15, IV. ÚS 1520/15, III. ÚS 1521/15, IV. ÚS 1522/15, III. ÚS 2028/15, III. ÚS 2029/15, IV. ÚS 2030/15, III. ÚS 2031/15, II. ÚS 2032/15, a mnohá další; všechna rozhodnutí Ústavního soudu dostupná na http://nalus.usoud.cz). Nejméně v deseti případech, v nichž byla ústavní stížnost odmítnuta pro zjevnou neopodstatněnost nebo pro neodstraněné vady podání, byli navíc tito stěžovatelé zastupováni stejným advokátem jako v tomto řízení, který byl již v minulosti taktéž opakovaně poučen o nezbytných náležitostech ústavní stížnosti. Je tedy třeba konstatovat, že stěžovatelé, ač zastoupeni advokátem, jako právním zástupcem, od něhož se očekává, že bude k Ústavnímu soudu přistupovat profesionálně a předkládat mu pouze kvalifikovaná podání, a navzdory stěžovatelům (jakož i jejich právnímu zástupci) v minulosti opakovaně poskytnutému poučení, vytknuté vady podání do dnešního dne neodstranili. To platí tím spíše, že stěžovatelé ve svém návrhu požadovali přednostní projednání své právní věci. Ústavnímu soudu pro výše uvedené nezbylo než postupovat podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a z důvodu nenaplnění formálních podmínek pro podání ústavní stížnosti návrh stěžovatelů soudcem zpravodajem mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnout (obdobně z poslední doby např. také usnesení sp. zn. IV. ÚS 3408/15 ze dne 14. 1. 2016, či usnesení sp. zn. II. ÚS 3417/15 ze dne 21. 1. 2016). Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). V Brně dne 2. února 2016 Jiří Zemánek soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2016:2.US.3415.15.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 3415/15
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 2. 2. 2016
Datum vyhlášení  
Datum podání 22. 11. 2015
Datum zpřístupnění 17. 2. 2016
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
STĚŽOVATEL - FO
STĚŽOVATEL - FO
STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - OS Praha 8
SOUD - SM Praha
Soudce zpravodaj Zemánek Jiří
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro neodstraněné vady
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy  
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení  
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-3415-15_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 91275
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-18