ECLI:CZ:NSS:2017:1.AS.181.2017:72
sp. zn. 1 As 181/2017 - 72
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Filipa Dienstbiera a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: T. R., proti
žalovanému: Krajský soud v Praze, se sídlem náměstí Kinských 234/5, Praha 5, o žalobě na
ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2017, č. j. 9 A 57/2017 – 4,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Stěžovatel podal u Městského soudu v Praze žalobu na ochranu před nezákonným
zásahem žalovaného, který spatřoval ve vydání rozvrhu práce žalovaným na rok 2015. Městský
soud odmítl žalobu v záhlaví označeným usnesením pro opožděnost.
[2] Žalobce (stěžovatel) brojil proti usnesení městského soudu kasační stížností a současně
požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení
o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud zamítl tyto žádosti usnesením ze dne 8. 6. 2017,
č. j. 1 As 181/2017 – 8, neboť dospěl k závěru, že podaná kasační stížnost je zjevně neúspěšným
návrhem ve smyslu §36 odst. 3 s. ř. s.
[3] V usnesení č. j. 1 As 181/2017 – 8 Nejvyšší správní soud zároveň vyzval stěžovatele
ke splnění poplatkové povinnosti stanovené v §4 odst. 1 písm. d) ve spojení s §7 odst. 1 zákona
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a stanovil mu k tomu lhůtu 1 týdne. Současně soud
poučil stěžovatele o následcích nesplnění poplatkové povinnosti. Usnesení č. j. 1 As 181/2017 – 8
bylo stěžovateli doručeno dne 19. 6. 2017 (viz doručenka připojená k č. listu 10 soudního spisu),
posledním dnem soudem určené lhůty pro zaplacení soudního poplatku bylo pondělí 26. 6. 2017
(§40 odst. 2 s. ř. s.).
[4] Stěžovatel v uvedené lhůtě poplatek nezaplatil a dne 22. 6. 2017 zaslal Nejvyššímu
správnímu soudu podání, ve kterém kromě vulgarit na adresu soudců opakovaně
požádal o osvobození od povinnosti hradit soudní poplatky s odkazem na usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 7. 6. 2017, č. j. 2 As 182/2017 – 28, kterým mu bylo osvobození
od soudních poplatků přiznáno.
[5] Nejvyšší správní soud neshledal důvod o opakované žádosti o osvobození od soudního
poplatku rozhodnout samostatným usnesením. Byť obecně platí, že o žádosti o osvobození
od soudního poplatku musí soud rozhodnout dříve, než pro nezaplacení soudního poplatku
řízení zastaví, toto obecné pravidlo má své výjimky. Mechanické uplatňování tohoto pravidla
by mohlo v některých případech vést ke zbytečnému prodlužování řízení opakováním stále
stejných žádostí a rozhodováním o nich. O opakované žádosti o osvobození od soudního
poplatku v rámci jednoho řízení je proto soud povinen rozhodnout jen v případě, že tato žádost
obsahuje nové, dříve neuplatněné skutečnosti (viz např. rozsudky ze dne 17. 6. 2008,
č. j. 4 Ans 5/2008 – 65, ze dne 16. 12. 2015, č. j. 8 As 145/2015 – 12, nebo ze dne 12. 10. 2016,
č. j. 5 As 120/2014 – 32, a nález Ústavního soudu ze dne 20. 1. 2010, sp. zn. I. ÚS 1439/09,
č. 10/2010 Sb. ÚS, odst. 17).
[6] V podání ze dne 22. 6. 2017 stěžovatel neuvedl žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly
nové posouzení. Za takovou skutečnost nelze považovat odkaz na přiznání osvobození
od soudních poplatků v jiném řízení za situace, kdy důvodem zamítnutí předchozí žádosti
stěžovatele byla zjevná bezúspěšnost nyní předložené kasační stížnosti ve smyslu §36 odst. 3
s. ř. s. Posouzení zjevné bezúspěšnosti se vztahuje vždy ke konkrétnímu návrhu. Přiznání
osvobození v jiné věci, kterou soud jako zjevně bezúspěšný návrh neposoudil, nemůže mít
na nyní projednávanou věc žádný vliv.
[7] S ohledem na skutečnost, že stěžovatel nezaplatil soudní poplatek v soudem určené lhůtě,
ani později ke dni rozhodování soudu, ani účinně nepožádal o osvobození od soudního poplatku,
Nejvyšší správní soud zastavil řízení podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení
s §47 písm. c) a §120 s. ř. s. (srov. např. usnesení ze dne 28. 2. 2017, č. j. 5 As 17/2017 – 36,
nebo ze dne 8. 6. 2017, č. j. 1 As 166/2017 – 19, ve věcech stěžovatele, nebo usnesení ze dne
22. 3. 2017, č. j. 1 As 359/2016 – 43, či ze dne 16. 5. 2017, č. j. 1 Afs 103/2017 – 28).
[8] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle §60 odst. 3 s. ř. s. za použití §120 s. ř. s.,
podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. června 2017
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu