ECLI:CZ:US:2005:3.US.527.05
sp. zn. III. ÚS 527/05
Usnesení
III. ÚS 527/05
Ústavní soud rozhodl dne 1. listopadu 2005 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Jana Musila, ve věci navrhovatele V. G., zastoupeného Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Příkop 8, 602 00 Brno, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. září 2005 sp. zn. 9 To 367/2005 a usnesení Městského soudu v Brně ze dne 8. srpna 2005 sp. zn. 70 Nt 4277/2005, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Stěžovatel je vazebně stíhán pro podezření ze spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby ve smyslu §148 odst. 2, 4 tr. zák. V záhlaví napadenými usneseními byla zamítnuta jeho žádost o propuštění z vazby na svobodu (§72 odst. 3 tr. řádu). Tato rozhodnutí napadl stěžovatel ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 17. října 2005, s poukazem na to, že ani jedno z nich nebylo vydáno po jeho osobním slyšení, v jehož rámci by se mohl za přítomnosti svého právního zástupce vyjádřit ke konkrétním důvodům vazby. V důsledku toho cítí se být dotčen ve svých ústavně zaručených základních právech zakotvených v čl. 8 odst. 2, 5 a čl. 36 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. V této souvislosti stěžovatel odkázal na argumentaci obsaženou v odůvodnění nálezu Ústavního soudu ve věci sp. zn. I. ÚS 573/02, pročež navrhl kasaci citovaných rozhodnutí obecných soudů při současném postupu ve smyslu §39 zák. č. 182/1993 Sb.
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Jak Ústavní soud konstatoval ve své judikatuře, trestní řád neobsahuje ustanovení, z nějž by bylo možné dovodit právo obviněného, aby byl při rozhodování stran žádosti o propuštění z vazby podle §72 odst. 3 tr. řádu vyslechnut, přesto však nelze takový požadavek z pohledu ústavně zaručených základních práv paušálně odmítat (srov. usnesení ve věci sp. zn. III. ÚS 544/03 uveřejněné pod č. 6 in: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, Sv. 32, str. 479 a násl.).
Vycházeje z uvedeného, nutno zdůraznit, že z obsahu odůvodnění stěžovatelem napadených usnesení, proti jejichž věcné argumentaci ani námitek nevznesl, nepodává se, že by v rámci své žádosti o propuštění z vazby na svobodu vznesl požadavek, aby mu bylo umožněno být před rozhodnutím soudu osobně slyšen, tím spíše potom požadavek kvalifikovaný, obsahující uvedení skutečností majících pro předmětné rozhodnutí soudu význam a jež by nebylo lze objasnit jinak, než osobním slyšením, které by takto případně mohlo do věci vnést nové skutečnosti, pro rozhodování soudu relevantní (srov. v podrobnostech nález ve věci sp. zn. IV. ÚS 353/04 ze dne 28. února 2005, uveřejněn na internetových stránkách www.usoud.cz; shodně nepublikovaná usnesení ve věci sp. zn. III. ÚS 684/04 ze dne 8. února 2005, I. ÚS 615/04 ze dne 15. února 2005, II. ÚS 649/04 ze dne 26. dubna 2005). Ostatně uplatnění takového kvalifikovaného požadavku na osobní slyšení stěžovatel netvrdí ani v naraci ústavní stížnosti. Postup obecných soudů vzhledem k řečenému nevykazuje prvky svévole a nekonání osobního slyšení stěžovatele se v daném kontextu nevymyká intencím judikatury Ústavního soudu, na níž bylo příkladmo poukázáno.
Proto byla ústavní stížnost pod aspektem uvedených okolností posouzena jako zjevně neopodstatněná a mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ní posléze rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [§43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. listopadu 2005