ECLI:CZ:NSS:2015:NAO.297.2015:27
sp. zn. Nao 297/2015 - 27
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna,
soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Miloslava Výborného v právní věci žalobce: A. H., proti
žalovanému: Nejvyšší správní soud, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 22. 4. 2015, čj. 6 As 71/2015-9, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 8. 2015, čj. 30 A 98/2015-27, o námitce podjatosti
soudců Dagmar Nygrínové, Jiřího Pally a Aleše Roztočila, vznesené žalobcem v řízení
vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 281/2015,
takto:
Soudci Nejvyššího správního soudu Dagmar Nygrínová, Jiří Palla a Aleš Roztočil
n e j s ou v yl o u čen i z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního
soudu pod sp. zn. Nao 281/2015.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl kasační stížností usnesení Krajského soudu v Brně
ze dne 6. 8. 2015, čj. 30 A 98/2015-27, kterým byla odmítnuta jeho žaloba. Kasační stížnost byla
zapsána u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 2 As 247/2015 a dle rozvrhu práce je k jejímu
projednání a rozhodnutí určen senát ve složení: Miluše Došková, Karel Šimka a Eva Šonková.
[2] Stěžovatel namítl podjatost všech těchto soudců druhého senátu Nejvyššího
správního soudu. Věc této námitky podjatosti byla zapsána pod sp. zn. Nao 281/2015
a dle rozvrhu práce je k jejímu projednání a rozhodnutí určen senát ve složení: Dagmar
Nygrínová, Jiří Palla a Aleš Roztočil.
[3] Proti jmenovaným soudcům čtvrtého senátu namítl stěžovatel podjatost v podání
ze dne 27. 10. 2015. Jako důvod uvedl, že tito soudci mu „upřeli úmyslně či neúmyslně právo
na spravedlivý proces a na soudní či jinou ochranu např. v řízení před ČR-Nejvyšším správním soudem
ve sp. zn. 4 As 237/2014, 4 As 257/2014, 4 As 52/2015, 4 As 64/2015, 4 As 89/2015,
4 As 125/2015, 4 As 139/2015, Nao 445/2014, Nao 468/2014 atd. a úmyslně se neřídí zákony
nebo je neznají“.
[4] Namítaní soudci uvedli, že ke stěžovateli ani k věci, která je předmětem řízení,
nemají žádný vztah.
[5] Námitka podjatosti byla postupem podle §8 odst. 5 s. ř. s. předložena k rozhodnutí
desátému senátu Nejvyššího správního soudu, který o ní uvážil následovně.
[6] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem
na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce však nejsou okolnosti, které spočívají v postupu
soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[7] Integrální součástí práva na spravedlivý proces, vymezeného v čl. 36 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod,
je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost
soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis
důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy).
[8] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 odst. 1 s. ř. s. představuje
výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci
s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv
a svobod). Vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen výjimečně
a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem
nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003,
čj. Nao 19/2003-16).
[9] Stěžovatel námitku podjatosti založil na kritice postupu soudců Dagmar Nygrínové,
Jiřího Pally a Aleše Roztočila v jiných jeho věcech vedených u Nejvyššího správního soudu.
[10] Nestrannost soudce se zkoumá jednak ze subjektivního a jednak z objektivního hlediska.
Subjektivní stanovisko stěžovatele bylo podnětem k tomu, aby se Nejvyšší správní soud
podjatostí soudců čtvrtého senátu zabýval. Z hlediska objektivního má při posuzování
námitky podjatosti v této věci klíčový význam ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s., věta třetí,
podle níž [d]ůvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Okolnosti spočívající v postupu soudců
čtvrtého senátu v jiných věcech stěžovatele proto nemohou jejich vyloučení opodstatňovat.
K tomu je třeba dále doplnit, že stěžovatel ani neuvedl žádné konkrétní okolnosti,
ve kterých údajnou podjatost soudců čtvrtého senátu spatřuje.
[11] Stěžovatelem jen obecně uplatněné výhrady nemohou být ve smyslu ustanovení §8
odst. 1 s. ř. s. důvodem pro vyloučení soudců čtvrtého senátu a jiné skutečnosti stěžovatel
netvrdil; proto rozhodl desátý senát Nejvyššího správního soudu tak, že soudci Dagmar
Nygrínová, Jiří Palla a Aleš Roztočil nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci
sp. zn. Nao 281/2015.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. listopadu 2015
Zdeněk Kühn
předseda senátu