ECLI:CZ:NSS:2016:10.AS.191.2016:9
sp. zn. 10 As 191/2016 - 9
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely
Zemanové a soudců Zdeňka Kühna a Pavla Molka v právní věci žalobce: A. H., proti
žalovanému: Krajský soud v Brně, se sídlem Rooseveltova 16, Brno, proti usnesení Krajského
soudu v Brně ze dne 26. 4. 2016, čj. 29 A 54/2016-27, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Krajského soudu v Brně ze dne 13. 7. 2016, čj. 29 A 103/2016-28,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se podáním označeným jako „správní žaloba“ domáhal u Krajského soudu v Brně
zrušení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 4. 2016 uvedeného v záhlaví. Krajský soud
v Brně tímto rozhodnutí odmítl žalobcovu žalobu proti usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 26. 1. 2016, čj. 4 As 277/2015- 33.
[2] Krajský soud podaný návrh podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. jako nepřípustný odmítl,
neboť žalobou napadené rozhodnutí soudu není úkonem správního orgánu ve smyslu §65 s. ř. s.
[3] Žalobce vznesl proti usnesení krajského soudu námitku zmatečnosti, ve které se domáhal
jeho zrušení. Krajský soud podání dle jeho obsahu vyhodnotil jako kasační stížnost a postoupil
jej k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu.
[4] Nejvyšší správní soud konstatuje, že nyní projednávaná kasační stížnost je další z řady
věcí, v nichž žalobce (dále jen „stěžovatel“) podává opakované žaloby proti aktům rozhodovací
činnosti soudů. Jak je zdejšímu soudu známo z jeho činnosti, stěžovatel obdobný postup volil
i v mnoha jiných věcech (srov. např. řízení vedená u tohoto soudu pod sp. zn. 1 As 61/2016,
1 As 55/2016, 1 As 5/2015, 6 As 261/2014, 6 As 251/2014, 3 As 179/2014, 2 As 163/2014,
2 As 162/2014, 7 As 134/2014 atd.). Stěžovatel v těchto věcech napadá rozhodnutí soudů
vydaná (zejména) ve správním soudnictví. Po odmítnutí žaloby krajským soudem stěžovatel
buď usnesení o odmítnutí napadne další žalobou, nebo proti němu podá kasační stížnost.
Nejvyšší správní soud kasační stížnosti stěžovatele v těchto věcech opakovaně odmítá,
případně řízení o nich zastavuje pro nezaplacení soudního poplatku (po zamítnutí žádosti
stěžovatele o osvobození od soudních poplatků z důvodu „zjevně neúspěšného návrhu“
ve smyslu §36 odst. 3 s. ř. s.). Tato rozhodnutí Nejvyššího správního soudu stěžovatel napadá
dalšími „správními žalobami“, čímž v konečném důsledku vytváří jakýsi „bludný kruh“,
v němž se zcela ztrácí podstata věci, ve které se původně soudil. Nejvyšší správní soud tuto
situaci popsal například v usnesení ze dne 29. 10. 2014, čj. 2 As 162/2014-42, „z procesního postupu
stěžovatele, a to nejen v nyní posuzované věci, je zřejmé, že mu jde zejména o generování dalších a dalších soudních
rozhodnutí, o (…) bezobsažné souzení se pro souzení. “; a též v usnesení ze dne 18. 2. 2015,
čj. 1 As 5/2015-36: „z podání stěžovatele nelze dovozovat, že by jeho snahou byla ochrana jeho veřejných
subjektivních práv, ale pouze zpochybňování jednotlivých rozhodnutí soudů v nekonečně se řetězícím procesu,
jevícím znaky obstrukční hry bez smysluplného významu “.
[5] V projednávané věci stěžovatel podává kasační stížnost opět proti usnesení,
kterým krajský soud odmítl jeho „správní žalobu“ proti usnesení Krajského soudu v Brně.
Přestože je kasační stížnost formálně přípustná, s ohledem na okolnosti, za nichž stěžovatel
uplatňuje svá práva (a to zejména právo na soudní ochranu), nelze považovat podání kasační
stížnosti za výkon subjektivního práva v souladu s právním řádem. Chování stěžovatele naopak
naplňuje znaky zneužití práva, které Nejvyšší správní soud vymezil např. v rozsudku ze dne
10. 11. 2005, čj. 1 Afs 107/2004 - 48, č. 869/2006 Sb. NSS. Zneužitím práva se rozumí „ situace,
kdy někdo vykoná své subjektivní právo k neodůvodněné újmě někoho jiného nebo společnosti; takovéto chování,
jímž se dosahuje výsledku nedovoleného, je jenom zdánlivě dovolené“ (srov. k tomu též usnesení NSS ze dne
13. 11. 2014, čj. 10 As 226/2014-16).
[6] Z výše uvedených důvodů soud kasační stížnost jako nepřípustnou odmítl podle
§46 odst. 1 písm. d) za použití §120 s. ř. s. (shodně též cit. usnesení NSS čj. 10 As 226/2014 -16).
V souladu se zásadou hospodárnosti řízení NSS nepřistoupil k provedení dalších procesních
úkonů, tj. stěžovatele nevyzýval k zaplacení soudního poplatku, ani k doložení zastoupení
advokátem.
[7] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti soud rozhodl v souladu s §60 odst. 3 věty
první za použití §120 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. srpna 2016
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu