ECLI:CZ:NSS:2016:8.AS.246.2016:10
sp. zn. 8 As 246/2016-10
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného
a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: A. H., proti
žalovanému: Krajský soud v Brně, se sídlem Rooseveltova 16, Brno, o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 19. 7. 2016, čj. 31 A 75/2016-30, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 11. 2016, čj. 30 A 160/2016-32,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení v záhlaví uvedeného
usnesení Krajského soudu v Brně. Kasační stížnost podal sám stěžovatel, a to aniž by současně
předložil plnou moc jím udělenou advokátovi pro zastupování v řízení o kasační stížnosti,
resp. aniž by doložil, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů
vyžadováno pro výkon advokacie. Nebyla tak splněna podmínka řízení stanovená v §105 odst. 2
zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).
[2] Podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., nestanoví-li zákon jinak, soud usnesením odmítne
návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá
nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu
nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. Podle §120 s. ř. s., není-li v ustanoveních dílů
1 a 2 stanoveno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části třetí hlavy I.
[3] Za situace, kdy byl stěžovatel již dříve vícekrát formálně upozorněn (např. v usneseních
NSS ze dne 23. 3. 2016, čj. 2 As 64/2016-8, ze dne 7. 4. 2016, čj. 10 As 76/2016-7, ze dne
25. 5. 2016, čj. 3 As 108/2016-7) na to, že se lze na Nejvyšší správní soud obracet při neexistenci
vlastního právního vzdělání jen prostřednictvím advokáta, nutno předpokládat, že je o této
podmínce řízení dostatečně informován. Vyzývat proto stěžovatele znovu a znovu ke splnění
toho, co mu již je bezpečně z jiných řízení známo, postrádá rozumný smysl a bylo by pouhým
formalismem. Na možnost takového postupu byl navíc stěžovatel výslovně upozorněn
již v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 9. 2015, čj. 10 As 140/2015-56; z týchž
důvodů a rovněž bez předchozí výzvy byla odmítnuta např. i stěžovatelova kasační stížnost proti
usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 5. 2016, čj. 29 A 60/2016-26, usnesením Nejvyššího
správního soudu ze dne 16. 6. 2016, čj. 10 As 140/2016-12.
[4] Kromě toho upozorňuje Nejvyšší správní soud stěžovatele ve vztahu k případným
dalším jeho podáním označovaným za kasační stížnosti a směřující – tak jako ve věci nyní
řešené – do usnesení, jimiž jsou odmítány žaloby jím podávané proti předchozím soudním
rozhodnutím, že taková podání mohou být Nejvyšším správním soudem odmítána a limine
pro nepřípustnost (shodně srov. např. stěžovateli známá usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 31. 8. 2016, čj. 10 As 188/2016-14 či čj. 10 As 191/2016-9).
[5] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle §46
odst. 1 písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s.
[6] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu
s §60 odst. 3 věta první a §120 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 14. prosince 2016
JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu