infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 27.01.2021, sp. zn. III. ÚS 21/21 [ usnesení / SUCHÁNEK / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2021:3.US.21.21.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2021:3.US.21.21.1
sp. zn. III. ÚS 21/21 Usnesení Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti stěžovatelů Terezie Regnardové a Bc. Ladislava Regnarda, bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 10. 2020 č. j. 1 Afs 294/2020-57 a usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 10. 2020 č. j. 1 Afs 293/2020-52, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: 1. Dne 4. 1. 2021 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání stěžovatelů označené jako "ústavní stížnost - žádost o prodloužení lhůty". Z obsahu podání (s ohledem na chybějící petit) lze dovodit, že stěžovatelé nejspíše napadají výše uvedená usnesení Nejvyššího správního soudu. 2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, musí zkoumat, zda podání splňuje náležitosti návrhu na zahájení řízení předepsané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V posuzované věci Ústavní soud shledal, že tomu tak není, neboť návrh stěžovatelů není pro několik procesních a obsahových nedostatků možno považovat za řádný. 3. Ústavní stížnost byla odeslána z datové schránky stěžovatelů, bez přiložené plné moci advokáta a je podepsána přímo stěžovateli, kteří ve svém podání existenci právního zastoupení ani netvrdí. Stěžovatelé tak nejsou zastoupeni advokátem, jak je vyžadováno v §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Povinnost právního zastoupení advokátem se přitom vztahuje již na sepsání samotné ústavní stížnosti (viz již usnesení ze dne 23. 9. 2004 sp. zn. Pl. ÚS 44/04). K ústavní stížnosti dále není přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva podle §72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu. Ústavní stížnost rovněž neobsahuje vymezení toho, co sleduje (§34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), přičemž v důsledku absence jejího petitu ani není zřetelné, jaká všechna rozhodnutí stěžovatelé napadají. Vedle toho není z ústavní stížnosti patrno, jaká ústavně zaručená práva stěžovatelů měla být porušena. 4. Úřední činností Ústavního soudu bylo zjištěno, že se stěžovatelé - ať už společně či každý z nich samostatně - obrátili na Ústavní soud již mnohokrát (v souhrnu více než 130krát), a to s ústavními stížnostmi trpícími stejnými či obdobnými vadami. Stěžovatelé byli na nedostatky svých návrhů, spočívajících zejména v absenci právního zastoupení podle §30 a násl. zákona o Ústavním soudu, opakovaně upozorňováni s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod sp. zn. III. ÚS 3061/16, sp. zn. IV. ÚS 20/18, sp. zn. III. ÚS 983/18, sp. zn. III. ÚS 1848/18 a sp. zn. II. ÚS 2425/18). 5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil jeho vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud však zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický. 6. Stejně jako ve věcech vedených pod sp. zn. III. ÚS 1580/18, sp. zn. I. ÚS 2342/18, sp. zn. I. ÚS 2583/18, sp. zn. III. ÚS 3417/18, sp. zn. III. ÚS 4334/18, sp. zn. III. ÚS 146/19, sp. zn. II. ÚS 462/19, sp. zn. I. ÚS 607/19, sp. zn. III. ÚS 1512/19, sp. zn. IV ÚS 2222/20, sp. zn. III. ÚS 3028/20, sp. zn. IV. ÚS 3292/20 a řadě dalších, soudce zpravodaj z výše uvedených důvodů mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost za přiměřeného použití §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 27. ledna 2021 JUDr. Radovan Suchánek, Ph.D., v.r. soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2021:3.US.21.21.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka III. ÚS 21/21
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 27. 1. 2021
Datum vyhlášení  
Datum podání 4. 1. 2021
Datum zpřístupnění 11. 2. 2021
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - NSS
Soudce zpravodaj Suchánek Radovan
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro neodstraněné vady
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy  
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení  
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-21-21_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 114912
Staženo pro jurilogie.cz: 2021-02-12