Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2015

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
14 Kse 7/2014 - 54 24. 3. 2015 B Trval-li delikt kárně obviněného i po doručení kárné žaloby Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému, jde ve vztahu k době po doručení kárné žaloby o nový skutek, který kárný senát v tomto řízení o kárné žalobě posuzovat nemohl (§12 odst. 11 trestního řádu ve spojení s §25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů).
4 Ads 12/2015 - 46 20. 3. 2015 A Rozhodnutí správních orgánů (příslušného krajského úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí) ve věci zařazení stěžovatelky do (veřejnoprávní) evidence žadatelů vhodných ke zprostředkování osvojení dítěte (§22 odst. 6 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí) je zakončeno vydáním správního aktu, k jehož přezkoumání je dána pravomoc soudů rozhodujících ve správním soudnictví. Toto rozhodnutí je třeba odlišit od „vlastního“ rozhodnutí o osvojení, které je ryze soukromoprávní povahy a které mohou vydat jen soudy rozhodující v občanskoprávním řízení.
4 As 218/2014 - 58 19. 3. 2015 B I. I po prohlášení konkursu je provozovatel skládky povinnou osobou k odvedení poplatku za ukládání odpadu, se kterou správní orgány vedou správní řízení o této povinnosti (§47 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve spojení s §245 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení); insolvenčnímu správci jakožto osobě s dispozičními právy (§246 odst. 1 zákona o úpadku a způsobech jeho řešení) je takové rozhodnutí správních orgánů doručováno a má oprávnění proti němu brojit. II. Správní orgány jsou oprávněny rozhodnout o povinnosti odvést poplatek za ukládání odpadu (§47 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech) i po prohlášení konkursu na majetek provozovatele skládky; u těchto rozhodnutí proto nelze vyslovit nicotnost (§76 odst. 2 s. ř. s.) z důvodu absolutní věcné nepříslušnosti, resp. chybějící pravomoci správních orgánů.
8 Afs 168/2014 - 40 19. 3. 2015 B Ustanovení §8 odst. 2 písm. j) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění účinném do 30. 6. 2010, neumožňovalo osvobodit od správního poplatku nižšího než 2000 Kč úkony, které sice byly vyžádány prostřednictvím dálkového přístupu, avšak nebyly správcem daně tímto způsobem provedeny (správce daně takto s žadatelem nekomunikoval).
3 Ads 87/2014 - 21 18. 3. 2015 B Použití právního předpisu, který již není součástí právního řádu České republiky, není možné ani s odkazem na princip oprávněného očekávání.
8 Afs 63/2014 - 68 17. 3. 2015 B Ručení podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, představuje speciální úpravu vůči úpravě ručení obsažené v zákoně č. 280/2009 Sb., daňovém řádu (§171 a násl.). Podle §21 odst. 5 zákona o spotřebních daních, ve znění účinném do 31. 12. 2014, stačila k aktivaci věřitelského závazku marná výzva dlužníkovi, správce daně nebyl povinen nejprve vymáhat nedoplatek po dlužníkovi.
8 Afs 13/2014 - 93 16. 3. 2015 A Vymáhání dluhů a faktoring nejsou finančními činnostmi osvobozenými od daně z přidané hodnoty bez nároku na odpočet daně [§54 odst. 1 písm. u) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty]. Za faktoringovou provizi nelze bez dalšího považovat rozdíl mezi kupní cenou pohledávky a její nominální hodnotou. Tím spíše, pokud není v daňovém řízení prokázáno sjednání takové formy faktoringové provize mezi daňovým subjektem a postupiteli pohledávek.
8 Afs 12/2014 - 101 16. 3. 2015 B Daňový subjekt neposkytuje službu ve smyslu §2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, a čl. 2 bodu 1 směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jeho činnosti spočívající ve vymáhání (inkasu) pohledávek neodpovídá konkrétní protiplnění, z něhož by odváděl DPH. V takovém případě mu nenáleží nárok na odpočet DPH ze služeb, které v souvislosti s inkasem pohledávek přijal od třetí osoby.
5 Ads 151/2014 - 19 13. 3. 2015 B Jednal-li krajský soud poté, co účastník řízení nabyl zletilosti, se zákonným zástupcem tohoto účastníka a nikoli přímo s již zletilým účastníkem, zatížil své řízení jinou vadou řízení, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé [§103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.].
Konf 2/2014 - 17 12. 3. 2015 A Podá-li účastník řízení před soudem žádost o „posečkání“ s placením soudního poplatku nebo žádost o „rozložení úhrady soudního poplatku na splátky“, je k vydání rozhodnutí o takové žádosti příslušný soud, nikoli správa soudu (předseda soudu). Soud tuto žádost posoudí podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a příslušných procesních řádů jako žádost o osvobození od soudního poplatku, žádost podle §9 odst. 4 písm. c) citovaného zákona, nebo jako žádost o prodloužení soudcovské lhůty k zaplacení soudního poplatku.
Konf 8/2014 - 25 12. 3. 2015 A I. Rozhodnutí orgánů nemocenského pojištění o povinnosti zaplatit regresní náhradu podle §126 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, není rozhodnutím správního orgánu o věci soukromoprávní ve smyslu §46 odst. 2 [§68 písm. b)] s. ř. s. O žalobě proti takovému rozhodnutí je proto příslušný rozhodnout soud ve správním soudnictví. II. Samotný kompenzační či reparační charakter hmotněprávního vztahu nutně neznamená, že takový vztah je vztahem vyplývajícím z poměrů soukromého práva (§7 odst. 1 o. s. ř.).
9 Azs 306/2014 - 50 12. 3. 2015 B O závažné důvody ve smyslu §77 odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, jde též tehdy, překročila-li délka nepřetržitého pobytu cizince mimo území států Evropské unie dobu 12 měsíců z toho důvodu, že se cizinec v zahraničí staral o svého vážně nemocného nezletilého potomka.
10 As 100/2014 - 120 12. 3. 2015 B I. Ustanovení §25 odst. 2 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, neumožňuje Úřadu průmyslového vlastnictví, resp. jeho předsedovi přihlížet k doplnění námitek a důkazům předloženým na jejich podporu po uplynutí námitkové lhůty. Takto stanovená koncentrace řízení však v zásadě neomezuje rozsah v žalobě uplatněných hmotněprávních námitek. II. Vzhledem k požadavku přísně individualizovaného posuzování jednotlivých známkoprávních sporů zpravidla nelze spatřovat ustálenou správní praxi Úřadu průmyslového vlastnictví v posuzování konkrétních ochranných známek. Tato praxe však může spočívat v ustálených postupech a metodách, jež Úřad průmyslového vlastnictví při jejich posuzování používá. I za této situace ovšem musí soud, je-li v soudním řízení porušení dosavadní správní praxe namítáno, vždy zkoumat, zda případy, jež měly tuto praxi založit, jsou vůči posuzované věci typově podobné. Pokud tomu tak není, je porušení zásady vyjádřené v §2 odst. 4 správního řádu z roku 2004 vyloučeno ...
9 As 115/2014 - 36 12. 3. 2015 B Pozáruční doba může být dílčím hodnotícím kritériem při zadávání veřejné zakázky pouze v případě, že je spojena s konkrétně definovanými závazky dodavatele, kterými bude po tuto dobu vázán, a které znamenají přidanou hodnotu pro zadavatele (§44 odst. 1 a §78 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách).
1 As 230/2014 - 31 11. 3. 2015 A Ve vztahu ke správním deliktům uvedeným v §60 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, u nichž je posouzení otázky, zda lze zahájit sankční řízení, závislé na vyhodnocení obsahu zapůjčeného záznamu pořadu nebo další části vysílání, začne lhůta pro zahájení řízení o uložení pokuty stanovená v §61 odst. 1 téhož zákona běžet až v okamžiku, kdy provozovatel vysílání (eventuálně provozovatel převzatého vysílání) doručí Radě pro rozhlasové a televizní vysílání záznam, který má náležitou technickou kvalitu ve smyslu §32 odst. 1 písm. l) daného zákona. Ve vztahu k deliktu dle §60 odst. 1 písm. e) zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání však uvedená lhůta začne běžet buď již v okamžiku, kdy je Radě pro rozhlasové a televizní vysílání zapůjčen vyžádaný záznam, byť nemá náležitou technickou kvalitu, anebo v momentu, kdy marně uplyne lhůta pro zapůjčení vyžádaného záznamu.
3 Afs 170/2014 - 35 11. 3. 2015 A V případě, že zaniklo právo vyměřit spotřební daň z důvodu uplynutí prekluzivní lhůty, není možno rozhodnout o propadnutí vybraných výrobků podle §42 odst. 11 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění účinném do 30. 4. 2011.
1 Azs 250/2014 - 37 11. 3. 2015 B Důvodem pro zamítnutí žádosti o prodloužení dlouhodobého pobytu za účelem sloučení rodiny podle §44a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, nemůže být skutečnost, že žadatelka v posledních pěti letech nevyužívala oprávnění pobývat na území České republiky déle než 6 měsíců, ale pouze ke krátkodobým pobytům.
12 Ksz 13/2014 - 71 9. 3. 2015 B Spáchání dvou kárných provinění, která spočívají v hrubých procesních pochybeních a v úmyslných extrémně dlouhých nečinnostech při vyřizování více věcí, neustálé odsouvání řešení těchto průtahů na pozdější dobu zakládáním spisů na nové lhůty, liknavost při odstraňování nečinností po jejich zjištění vedoucím státním zástupcem, opakované ukládání písemných výtek za jiné průtahy, toliko formální plnění funkce státního zástupce, nerozhodnost, nezvládání více pracovních úkolů, nedostatečná odborná erudice, nespolupráce s ostatními státními zástupci a absence sebereflexe, to vše při neexistenci objektivních okolností bránících v řádném plnění pracovních povinností, jsou výrazem dlouhodobé neschopnosti kárně obviněného náležitě zastávat funkci státního zástupce. Za takové situace nepřichází v úvahu uložení jiného, než nejpřísnějšího kárného opatření, kterým je odvolání z funkce státního zástupce podle §30 odst. 1 písm. c) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství.
4 Azs 256/2014 - 29 6. 3. 2015 A I. Skutečnost, že poskytování zdravotních služeb je regulováno veřejným právem, ještě neznamená, že se mezi pacientem a zdravotnickým zařízením jedná o veřejnoprávní vztah a že se poskytovatel zdravotních služeb tímto dostává do pozice správního orgánu ve smyslu §4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. II. Žalobu proti tvrzenému nezákonnému zásahu spočívajícímu v neschválení operace zdravotnickým zařízení soud odmítne podle §46 odst. 2 s. ř. s.
Ars 11/2014 - 42 5. 3. 2015 A Přípravný výbor může ve svém návrhu termínovat místní referendum (§15 věta první zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu) na dobu souběžného hlasování ve volbách, i když se neví, kdy přesně nastanou (§5 odst. 1 téhož zákona). Vyhlašuje-li místní referendum soud, přikloní se k zákonnému standardu, tj. vyhlásí místní referendum tak, aby se konalo do 90 dnů, ledaže by zjistil, že účel místního referenda podstatně neohrozí konání hlasování v termínu pozdějším podle návrhu přípravného výboru, např. v souběhu s hlasováním ve volbách.
6 Ads 299/2014 - 25 5. 3. 2015 B Interpretativní výrok II nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 39/13 nedopadá na věci sociální péče souzené ve správním soudnictví. Procesně úspěšné žalobkyni, která nebyla v řízení o kasační stížnosti žalovaného správního orgánu zastoupena advokátem, lze proto přiznat náhradu jen hotových výdajů (§57 odst. 1 s. ř. s.), nikoli paušální náhradu výdajů ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby per analogiam, jež by náležela advokátu podle §13 odst. 3 zákona č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb.
6 Azs 296/2014 - 34 4. 3. 2015 B Nevědomost cizince pobývajícího na území České republiky za účelem podnikání o tom, že činnost, kterou pro objednatele vykonával, je živností řemeslnou, nikoliv volnou, není pro závěr o naplnění skutkové podstaty uvedené v §119 odst. 1 písm. b) bodě 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, (vykonávání výdělečné činnosti bez oprávnění) relevantní.
8 As 67/2014 - 69 3. 3. 2015 A I. Bylo-li před 1. 1. 2014 zahájeno řízení o registraci sdružení, dokončí se s odkazem na §3041 odst. 1 občanského zákoníku z roku 2012 podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Právní úprava obsažená v občanském zákoníku se uplatní pouze tehdy, pokud by jí vyhovovalo zakladatelské právní jednání učiněné před jeho účinností, které by však odporovalo zákonu o sdružování občanů. II. Registrací sdružení se stát nehlásí k názorům, které vznikající sdružení hodlá proklamovat. Odmítnout registraci nelze tehdy, pokud by takový postup „pouze“ vyjadřoval nesouhlas s hodnotovými postoji proklamovanými zakládaným sdružením. Deklarování myšlenek odsuzujících některé jevy, nastalé bezprostředně po skončení II. světové války (jakkoli jde i v současné době o velmi citlivá témata), nelze v demokratické společnosti tabuizovat a zakazovat o nich diskusi. III. Registraci sdružení lze odmítnout jen ze zákonných důvodů, jestliže je to v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ...
14 Kse 6/2014 - 376 3. 3. 2015 B Pravomoci Ministerstva spravedlnosti [§7 odst. 3 písm. b) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti] a Exekutorské komory (§7 odst. 5 ve spojení s odst. 3 zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti) nahlížet do elektronických spisů exekutora odpovídá povinnost exekutora buď přidělit svého zaměstnance, který by s využitím svých přístupových údajů provedl kontrolující osoby všemi spisy, které by kontroloři požadovali, anebo zřídit přístupová práva pro samotné kontrolující osoby.
5 As 139/2014 - 21 26. 2. 2015 A Navrhovatel v řízení o přestupku, který lze projednat pouze na návrh (jde o přestupky uvedené v §68 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích), je k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu aktivně legitimován pouze podle §65 odst. 2 s. ř. s., a je proto omezen v důvodech, z nichž může rozhodnutí správního orgánu napadat.
9 Afs 72/2013 - 127 26. 2. 2015 A I. Možnost podat námitky proti navrhovanému spojení soutěžitelů dle §16 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, je příležitostí sdělit k předmětu řízení podstatné informace, nikoliv subjektivním právem vztahujícím se ke sféře práv a povinností osoby podávající námitky. II. Osoba, která podala proti návrhu na povolení spojení soutěžitelů námitky dle §16 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, není účastníkem tohoto správního řízení, a nemá právo podat rozklad proti jakékoliv části rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o povolení spojení soutěžitelů.
2 As 138/2014 - 35 26. 2. 2015 B Žádost o obnovu zápisu ochranné známky podle §29 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, nepředstavuje úkon, jímž se zahajuje správní řízení.Produktem postupu správního orgánu po podání takové žádosti není vydání rozhodnutí ve věci samé, ani vydání osvědčení, nýbrž tzv. jiný úkon podle §158 odst. 1 správního řádu z roku 2004. Neprovede-li správní orgán obnovu zápisu ochranné známky, nelze tento stav považovat za nečinnost správního orgánu ve smyslu §79 s. ř. s., a nelze se tak domáhat jeho provedení žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu.Proti neprovedení obnovy zápisu ochranné známky se lze bránit podáním žaloby na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle §82 a násl. s. ř. s., neboť za zásah je nutné považovat také nečinnost správního orgánu, která nespočívá v nevydání rozhodnutí nebo osvědčení.
10 As 112/2014 - 53 26. 2. 2015 B Zásada koncentrace řízení stanovená v §18 odst. 2 zákona č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, dopadá i na tvrzení a důkazní návrhy týkající se právního zájmu navrhovatele výmazu již zaniklého užitného vzoru dle §17 odst. 4 téhož zákona.
6 Afs 132/2014 - 30 26. 2. 2015 B Za aktivní chybu celních orgánů ve smyslu čl. 220 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, je možné považovat pochybení švýcarských celních úřadů, které vydaly v rozporu s čl. 88 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, náhradní osvědčení o původu dovezeného zboží na základě náhradního osvědčení vystaveného ve Francii; zbožím byly doutníky vyrobené na Kubě a dovezené z Kuby do Francie a poté z Francie do Švýcarska, aby následně byly dovezeny ze Švýcarska do České republiky. K vystavení náhradního osvědčení o původu zboží přitom nedošlo v důsledku nepravdivých informací předložených dovozcem švýcarským správním orgánům.
1 As 113/2012 - 133 25. 2. 2015 A I. Provozování kamerového systému – při kterém je obrazový záznam zachycující osoby ukládán formou nekonečné smyčky do takového nahrávacího zařízení, jako je pevný disk – umístěného fyzickou osobou na jejím rodinném domě za účelem ochrany majetku, zdraví a života majitelů domu, přičemž takový systém zabírá též veřejné prostranství, nepředstavuje zpracovávání osobních údajů fyzickou osobou výlučně pro osobní potřebu ve smyslu §3 odst. 3 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. II. Rozhodovala-li o aplikovatelnosti správní sankce neurčitá zákonná norma, jako §3 odst. 3 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, která měla svůj předobraz v obsahově neurčité normě práva Evropské unie (zde v čl. 3 odst. 2 druhá odrážka směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů), na jejíž výklad panoval rozpor mezi jednotlivými členskými státy Unie, bylo důležité, aby na vnitrostátní úr ...
6 Afs 116/2014 - 44 25. 2. 2015 A I. Příjmy společníka vyplacené mu společností mohou být příjmy ze závislé činnosti podle §6 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, pokud pocházejí z „práce pro společnost“, tedy byly vyplaceny jako odměna za to, že společník pro společnost vykonával sám, tj. osobně, činnost obdobné povahy, jakou by vykonával například zaměstnanec, pokud by byl zaměstnán společností za účelem uskutečňování podnikatelské (příp. jiné) činnosti společnosti. Půjde o činnosti, které společník pro společnost vykonává kvůli tomu, a právě proto, že je jejím společníkem, takže jej se společností pojí úzký vztah ekonomického provázání. Indikátorem, ne však vždy závazným, bude často vysoká míra příbuznosti činnosti, kterou vykonává společník, a činnosti, jíž se zabývá společnost. II. Zdanění podle §6 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, naopak nemají být podrobeny takové příjmy společníka od společnosti, které jsou společníku vypláceny za něco jiného než za osobní výk ...
6 As 153/2014 - 108 25. 2. 2015 B Řízení o žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace (nostrifikace) dle §89 a násl. zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, nemůže být vedeno souběžně u více správních orgánů, neboť konkrétní zahraniční vzdělání lze uznat pouze jednou, a to s účinky pro celé území České republiky. Existence dříve zahájeného řízení, nebylo-li dosud pravomocně skončeno, zakládá překážku litispendence ve smyslu §48 odst. 1 správního řádu z roku 2004 v řízení o další žádosti stejného žadatele o nostrifikaci téhož vzdělání (byť byla podána u jiné veřejné vysoké školy).
1 Azs 248/2014 - 27 25. 2. 2015 B Rozhodne-li správní orgán o tom, že státem příslušným k posouzení podané žádosti o mezinárodní ochranu je podle čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 je jiný členský stát, je povinen zabývat se v odůvodnění tohoto rozhodnutí vždy také tím, zda přemístění žadatele do takto určeného členského státu není vyloučeno z důvodu existence systematických nedostatků, pokud jde o azylové řízení a o podmínky přijetí žadatelů v daném členském státě, které s sebou nesou riziko nelidského či ponižujícího zacházení ve smyslu čl. 4 Listiny základních práv Evropské unie (čl. 3 odst. 2 druhý pododstavec nařízení č. 604/2013).
6 As 285/2014 - 32 24. 2. 2015 A Povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry vydané podle §50 odst. 3 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, lze zrušit, nastanou-li nebo vyjdou-li dodatečně najevo okolnosti, pro které by nebylo možné loterii nebo jinou podobnou hru povolit (§43 odst. 1 zákona o loteriích a jiných podobných hrách), přičemž může jít nejen o okolnosti skutkové povahy, ale též o okolnosti rázu právního. Takovou okolností může být vydání obecně závazné vyhlášky, která v místě, kde byl povolen provoz interaktivního videoloterního terminálu, provozování loterií a jiných podobných her zakazuje [§50 odst. 4 zákona o loteriích a jiných podobných hrách, resp. obecně §10 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)].
5 Afs 38/2014 - 37 20. 2. 2015 A I. Co se rozumí příjmem majícím souvislost se závislou činností, stanoví zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v §6 odst. 1, resp. odst. 3. Společné těmto příjmům je úzká a bezprostřední souvislost s výkonem práce, tedy aktivní činností pro zaměstnavatele, popř. určité typově vymezené „zvýhodnění“ poskytnuté zaměstnanci zaměstnavatelem; jedná se v podstatě o plnění učiněná zaměstnavatelem za zaměstnance. Poskytnutí půjčky z povahy věci samé nelze považovat za úhradu, kterou provádí zaměstnavatel za zaměstnance za poskytnutá práva, služby nebo věci. II. Byť by správce daně dovodil neplatnost smlouvy o půjčce z důvodu porušení ustanovení obchodního zákoníku, tento soukromoprávní následek právního úkonu je nutné odlišit od účinků v oblasti daňové. Případné dopady jednání podle obchodního zákoníku nebo vnitřních předpisů plátce daně nemohou mít vliv na posouzení závěru o aplikovatelnosti §23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, neboť ten neváže poskytnutí úroků z půjče ...
5 As 169/2014 - 24 20. 2. 2015 B Nezákonným zásahem ve smyslu §82 s. ř. s. není pouhé sdělení krajského úřadu k žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, že žádná z porodních asistentek registrovaných krajským úřadem není na základě svého oprávnění k poskytování zdravotních služeb ani registrace nestátního zdravotnického zařízení oprávněna k vedení fyziologických porodů mimo zdravotnické zařízení.
6 As 171/2014 - 46 19. 2. 2015 A I. Nárok na dříve přiznaný osobní příplatek dle §122 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ustanovením na nové služební místo dle §20 téhož zákona nezaniká a nadále trvá. II. Shledá-li příslušný funkcionář v souvislosti s ustanovením na nové služební místo důvody pro snížení či odnětí osobního příplatku, je povinen o tom v souladu s §122 odst. 1 větou druhou zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, rozhodnout, a to na základě zákonných kritérií rozhodných pro jeho přiznání.
4 As 241/2014 - 30 19. 2. 2015 A Úkon, kterým nadřízený orgán dotčeného orgánu postupem podle §149 odst. 4 správního řádu z roku 2004 v rámci odvolacího řízení potvrdí nebo změní závazné stanovisko dotčeného orgánu, je z hlediska obsahu i formy opět závazným stanoviskem.
9 As 202/2014 - 236 19. 2. 2015 A I. Odejmout státní povolení k provozování burzy dle §5 odst. 1 zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, je oprávněn příslušný orgán státní správy pouze v rozsahu své působnosti stanovené zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. II. Odejmout státní povolení k provozování burzy dle §35 odst. 3 písm. f) zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, lze v případě zjištění zásadních a dlouhotrvajících pochybení v činnosti burzy způsobujících, že obchody nebyly ve 12 měsících předcházejících zahájení správního řízení organizovány řádně, průběžně či v rozsahu uděleného povolení. III. Předchozí upozornění na zjištěné nedostatky, ani stanovení lhůty k jejich nápravě, není předpokladem odnětí státního povolení k provozování burzy, pokud burza ve 12 měsících předcházejících zahájení správního řízení neorganizovala burzovní obchody řádně, průběžně či v rozsahu uděleného povolení.
1 As 151/2014 - 23 19. 2. 2015 B Zásah, spočívající ve stavu evidence v registru řidičů, uvádějící k osobě stěžovatele údaje o přestupcích jím spáchaných a o pokutách za tyto přestupky uložených, je zásahem trvajícím po celou dobu, kdy tyto údaje jsou součástí evidence. Lhůta pro podání žaloby proti tomuto zásahu podle §84 odst. 1 s. ř. s. neuplyne, dokud zásah trvá.
1 As 150/2014 - 64 19. 2. 2015 B Uchazeč, který byl z výběrového řízení vyloučen pro nesplnění podmínek zadávací dokumentace podle §76 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, nemůže úspěšně namítat nejednoznačnost či nesrozumitelnost zadávací dokumentace, pokud předtím neuplatnil námitky vůči zadávací dokumentaci podle §110 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách.
7 Azs 11/2015 - 32 19. 2. 2015 B Z čl. 28 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 plyne, že správní orgán při rozhodování o zajištění cizince za účelem jeho přemístění a při prodlužování doby trvání zajištění musí stanovit dobu trvání zajištění tak, aby v žádném případě nemohl nastat rozpor s pododstavcem čtvrtým uvedeného ustanovení. Nepodal-li správní orgán dosud žádost o převzetí nebo přijetí zpět, nesmí přicházet v úvahu možnost, že by byl cizinec na základě rozhodnutí o zajištění zadržován přes marné uplynutí jednoměsíční lhůty pro podání žádosti o převzetí nebo přijetí zpět. Podal-li již žádost o převzetí nebo přijetí zpět, nesmí přicházet v úvahu ani možnost, že by byl cizinec na základě rozhodnutí o zajištění zadržován přes marné uplynutí šestitýdenní lhůty pro realizaci přemístění.
13 Kss 6/2014 - 138 18. 2. 2015 B Základním smyslem kárného řízení ve věcech soudců je mimo jiné ochrana integrity soudcovského sboru, nezávislosti a nestrannosti soudců a soudní moci a důvěry veřejnosti v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů. Z tohoto důvodu je třeba bezezbytku trvat na tom, aby plnění pracovních povinností a výkon mimopracovních aktivit soudce (§80 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů) společně dávaly záruku řádného výkonu jeho funkce. Pokud soudce není zjevně dlouhodobě schopen či ochoten vykonávat tuto ústavní roli řádným způsobem a jeho další setrvání v této funkci by vedlo jen k dalšímu hromadění průtahů a jiných závažných nedostatků v jím vyřizovaných věcech a zároveň jsou zde vážné pochybnosti o jeho věrohodnosti a morální integritě, lze, s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem věci, uložit za příslušné kárné provinění kárné opatření ve formě odvolání z funkce soudce dle §88 odst. 1 písm. d) citovaného zákona i v případě, že daný soudce do ...
7 Azs 13/2015 - 28 17. 2. 2015 A I. Závažné důvody, které představují překážku, jež bránila účastníkovi řízení učinit zmeškaný úkon (§41 správního řádu z roku 2004), musí být objektivní povahy, přičemž závažnost těchto důvodů se posuzuje vždy podle okolností konkrétního případu. II. Nepříznivý zdravotní stav účastníka řízení lze považovat za závažný důvod, který představuje překážku, jež bránila účastníkovi řízení učinit zmeškaný úkon (§41 správního řádu z roku 2004), pouze tehdy, pokud mu skutečně brání učinit zmeškaný úkon.
8 Afs 97/2013 - 50 17. 2. 2015 B Ustanovení §4 ve spojení s §24 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, (zákaz jednání podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče, které je způsobilé podstatně ovlivnit jeho rozhodování tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil) nepředstavuje obecnou skutkovou podstatu deliktu vůči skutkové podstatě deliktu uvedené v §15 a §15a ve spojení s §157 odst. 2 písm. b) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, (povinnost jednat kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků; zákaz používat při komunikaci se zákazníkem týkající se investičních služeb nebo investičních nástrojů nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace). Postih za jednočinný souběh uvedených správních deliktů není vyloučen.
9 Afs 204/2014 - 31 12. 2. 2015 A Poplatník je oprávněn prostřednictvím dodatečného přiznání zpětně za stejné období změnit skutečné výdaje na paušální podle §7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, pokud tak učiní dobrovolně a výsledná daň je i po této změně vyšší než poslední známá daň. Zpětně měnit způsob v uplatňování výdajů nelze, bylo-li by důsledkem zpětné změny přesunutí povinnosti dodanit pohledávky do období, které by již bylo prekludováno, nebo pokud byl poplatník k dodanění pohledávek již správcem daně vyzván.
7 As 273/2014 - 32 12. 2. 2015 A Skutečnost, že řidič motorového vozidla podezřelý ze spáchání přestupku proti bezpečnosti nebo plynulosti provozu na pozemních komunikacích odmítl podepsat oznámení o přestupku, nezakládá bez dalšího důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení ve smyslu §125a odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.
7 As 287/2014 - 36 12. 2. 2015 A „Doklad prokazující obvyklé bydliště žadatele“ ve smyslu §92 odst. 4 písm. d) a §109 odst. 8 písm. g) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, nemusí sám o sobě prokazovat obvyklé bydliště žadatele. Rozhodující je v souladu s §2 písm. hh) téhož zákona skutečný fyzický pobyt, nikoliv pobyt formální.
6 Ads 177/2014 - 49 12. 2. 2015 B Rozhodnutí správních orgánů ve věcech péče o nezletilé dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění účinném do 31. 12. 2013, se týkají vztahů vyplývajících z poměrů soukromého práva, které jsou vyloučeny z přezkumu ve správním soudnictví. Rozhodovat o žalobách proti takovým rozhodnutím přísluší soudům v občanském soudním řízení dle §244 a násl. zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013.
2 As 241/2014 - 36 12. 2. 2015 B Stavebník se v přezkumném řízení nemůže zpravidla dovolávat dobré víry (§94 odst. 4 správního řádu), realizoval-li záměr bez povolení, případně jej realizoval způsobem výrazně odlišným od schválené projektové dokumentace, anebo sám způsobil, že stavební úřad nemohl řádně splnit svoji zákonnou povinnost posoudit záměr a vydat takové rozhodnutí, které by vycházelo z pravdivého vylíčení rozhodných skutečností. Vedle toho nelze přiznat dobrou víru ani takovému jednání stavebníka, které je bezpochyby v příkrém a naprosto zjevném rozporu se základními zásadami územního plánování, ochrany životního prostředí a veřejného zdraví, a to ani tehdy, pokud stavebník neuvede stavební úřad v omyl a stavební úřad povolení k umístění stavby či ke stavbě v rozporu se zákonem vydá. V ostatních případech však není možno na stavebníka přenášet povinnosti orgánů státní správy. U stavebníků lze předpokládat přirozenou míru nejistoty ohledně souladu jejich záměrů s podrobnou právní regulací. Posouzení souladu ...

Za rok 2015 bylo zveřejněno 390 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou, zobrazena strana 7 z celkem 8 stran,
v čase 0.000193 sekundy z toho 0.000063 sekundy NoSQL databáze.